Z Pohledu Jacoba
Když jsem přišel z práce, uviděl jsem tě na zemi.
Přiběhl jsem k tobě a udělal první pomoc.
Zavolal záchranku a oni hned přijeli.
Odvezli tě do nemocnice a já tam čekal.
Čekal jsem tam 5 hodin, než mi řekli, ať jdu za tebou.
Sestřička mi řekla pár pravidel a jednu důležitou věc.
Ta jedna věc byla, že máš malou šanci na přežití a tak jsem na tebe ani nesahal.
Bál jsem se, že ti něco udělám.
Musel jsem jít na WC, ale nemohl jsem tě opustit.
Když to bylo už hodně nutné, šel jsem na WC.
Znovu jsem šel do tvého pokoje, ale ty jsi tam už nebyla.
Zeptal jsem se nějakého doktora a ten mi řekl, že jsi zkolabovala a odvezli tě na sál.
Na to jsem jen kývl hlavou a odešel domů.
Najednou mi začaly pípat SMSky typu : Upřímnou soustrast. Je mi to líto. Chudáčku. Už jsi volný?
Nechápal jsem, co tím myslí.
Až po chvíli mi došlo, o co go.