PŘÍJEZD

168 10 12
                                    

Celou tuhle knihu chci věnovat nejlepší kamarádce Verče a druhé super kamarádce Páje. 😊

Jakožto nová instruktorka na mém milovaném Parkour táboře počítám děti jak nasedají do autobusu.Co je jich 40! né já nechci deset dětí učit parkour.Ale když byly všichni připraveni na cestu začala jsem proslov.,,Tak zdravím vás všechny na našem táboře.Doufám že se nikdo do nikoho nebude navážet...že Šimone.Ale dost bylo vykecávání a rovnou se představím.Takže já jsem Veronika ale říkejte mi Vera.Až dojedeme do tábořiště tak tam budou čekat další.Tak jste všichni připraveni na cestu? Protože právě vyrážíme."

,,A Veru za jak dlouho tam budeme?"Ptá se zrovna Šimon.,,Za zhruba dvě hodiny."

Cesta utekla rychleji než jsem myslela.No jo tak když mám sluchátka v uších.
,,Tak děcka jsme tady."Řekla jsem a počítala OPĚT všechny.No...jestli Šimon nikoho nezabil.Tak jo no...jsou všichni.,,Tak děcka a teď jděte do jídelny která je na pravo od vás.Budou tam čekat další vedoucí.A teď jděte."Řekla jsem důrazně a všichni se hrnuli k jídelně.Jenom ten idiot Šimon šel ke mě.

,,Tak co Veru jak se těšíš.Jo a možná mě máš ve skupině.Protože aby jsi to neměla těžký tak podle mě ti vedoucí dají velký."

Mě tak naštvalo když zdůraznil moje jméno.,,Šimone jdi někam a...nevim jestli jsi hluchej nebo úplně blbej ale máš jít k jídelně."Tenhle kluk mě dokáže tak vytočit že to snad ani není možný.,,Ale snad se nám naše maličká Verunka nebude rozčilovat.",,Tak zaprví-nejsem maličká zadruhý-jsem tvoje nadřízená a ty mě budeš poslouchat."Hned jak jsem to dořekla Šimon se začal přibližovat.Kdyz byl až moc blízko zašeptal:,,jak chceš válka začíná."

Celkem se ho bojím ale co mi může udělat jsem instruktor a on jen člen starších.No nic radši jdu do jídelny ještě mě budou hledat.

,,Tak jsme všichni a můžeme začít.Takže Vítejte na táboře.Jak asi víte tak se právě tady naučíte skákat Parkour.A ještě vás chci ujistit že se nemusíte bát zranění protože tady máme dost šikovné instruktory.Takže jsem Tom a je mi 25,jsem hlavní vedoucí tábora a organizátor.",,Ahoj já jsem Skyler ale říkejte mi Sky,je mi 18 a jsem tu pro členy věku 5-8 let.",,Ahoj já jsem Sebastian ale říkejte mi Séba,je mi 20 a jsem tu pro členy věku 9-12.",,Čau já jsem Nicolas ale říkejte mi Nico,je mi 19 a jsem tu pro členy věku 13-15 let.",,Čus já jsem Veronika ale říkejte mi Vera, je mi 16 a jsem tu pro členy 16-18 let."Tak jo jsem nejmladší ale to nevadí,ne?No jasně že nevadí.,,Tak a jelikož je tady Vera nejmladší a má polovinu starších než je ona sama tak Šimon jako nejstarší z velkých ji bude pomáhat.",,Cože!!" Vykřikla jsem s tím idiotem nastejno.,,Tome to nejde! Já a Šimon se od začátku nenávidíme."Skončila jsem vysvětlení a chtěla něco dodat ale Idiot mě předběhl.,,Tome ona s tím problém nemá jen si nechce přiznat že je do mě blázen.Takže klid." Už jsem se nadechoval a chtěla o odpálkovat ale on mi zakryl ústa dlaní a zašeptal mi do ucha:,,Jestli nechceš spolupracovat s Janou,spolupracuj se mnou." Kdo by nevěděl Jana je silikonová královna.Má silikon i v mozku.No...ona vlastně žádný nemá.Je to jeden velký silikon.

,,Tak dořešeno a teď si naši instruktoři zvolí zástupce, pomocníka a naší tzv. hlavičku.Hlavička je ten který nejdřív promýšlí strategii a rozhodne zda je něco správně.Tak a až se rozdělíme každý oddíl si zaleze na nějakou chatku a kde budou až do oběda.Můžete hrát hry, povídat si, odpočívat a další ale ne vaše tzv. hrátky.Však velký mi rozumí.A teď do práce a ať vás do oběda nevidím." Zakončil svoji "zajímavou" řeč.Teď jen svolat tým a jdeme do naší chatky.Na moje veliké "štěstí" nezbyla postel u instruktorů a já musím spát v chatce s někým z našeho oddílu.,,Hele Veru jsi se mnou a Markem na chatě.Těš se,peklo začíná." NE NE A JEŠTĚ JEDNOU NE.,,Já odmítám budu spát venku, pod mostem, u silikonový královny prostě kdekoli jenom mě Šimone ušetři být s tebou na chatce."

Na chatce u Šimona,Marka (bff Šimona) a mě.

,,Tak jo zahrajeme si flašku.Dáme hru na Fanty takže to bude zajímaví.Ale pozor... pokud nesplníte úkol nebo neodpovite na otázku tak se svlíknete celý až do naha a ne jenom jeden kus oblečení." zakončil proslov Šimon a všichni přikývli ale jen já se krčila za svoji postelí kde jsem si už vybalovala.Ani se nezeptali své instruktorky což je mi v podstatě jedno ale vážně mě naštvalo to že musíme všichni jít s kolektivem.,,Tak jo Vera začne.Je to přece instruktorka." řekla Pája má bff a já souhlasně přikývla.Zatočila jsem flaškou od Coca-Coli a padlo to na Marka.Pája ho od začátku miluje a já ji chci zároveň naštvat ale i ji chci pomoct aby se do ní Mára zabouch.,, Takže Marečku...pravda nebo úkol." zeptala jsem se tak slaďoučkým hlasem že jsem asi dostala cukrovku.,,Hmm...úkol nejsem posera." Yes...na to jsem čekala.,,Dobře tedy...dej Páje pusu,ale na pusu.A pořádnýho francouzáka.Pája se na mne naštvaně ale zároveň vděčně podívala a otočila se na Marka který stál před ní a pomalu se k ní nakláněl.A je to tu...už se líbají.

Nějak tu pusu prodloužili a proto se Marek posadil vedle Páji a pokračovali.Pak se Marek odtáhnul a sladce se na ni usmál.Ale stalo se něco...co jem nečekala.Marek ji znova políbil.Ale ne z donucení.Ale z lásky.,,No dobře hrdličky nesnězte se nám tady a radši toč Máro." křikla po nich Barča a oni si uvědomili že jsou na veřejnosti.Oba zčervenali.,,No jo tak jsem se nechal unést no...to se stává každýmu.

Hrálo se celkem dlouho a na mě to ani jednou nepadlo.Nikdo nebyl nahý takže je to ok.A k mému "štěstí" padla flaška zrovna na mě.A zrovna točila Bára která mi asi chtěla oplatit to že se musela líbat s Jirkou.Největším idiotem planety.Teda až po Šimonovi.,,Takže...pravda nebo úkol." Na tom není co rozhodovat,,Pravda!" vykřikla jsem hned potom co to Barča dořekla.
,,Jsi porad panna? a jestli ne tak s kým si o nevinnost přišla?"zeptala se Bára.,,No jasně že jsem panna.Co si o mě myslíš?"Všichni byly překvapení mou odpovědi ale mě je to popravdě jedno.,,To jako vážně! Nojo jajsem vlastně ještě panic.Tak já držím hubu no." řekl Šimon.Celkem mě to zarazilo protože ta kráva Jana furt básnila o tom jak je Šimon skvělej v posteli.,,Aspoň nejsem sama." vykřikla jsem šťastně na Šimona který se nad mou reakci jen uchechtl.,,Hele já asi pro dnešek končím.Je po 15:00 a oběd nebyl k jídlu takže nevim jak vy ale já se jdu najíst že svých zásob a půjdu spát." Řekla jsem unavené ostatním a ti se jen na sebe podívali a odešli.Zbyla jsem tu jen já Šimon a Marek který najednou spadly do postele a hned unuli.A já jdu spát.

Já vím je to dost dlouhá kapitola a že tam zatím není žádný Parkour ale to se brzy změní.Dofam že se kapča líbila a já jdu taky spát.Dobrou! 😙

Natarya_st

ŠÍLENÝ TÁBOR Kde žijí příběhy. Začni objevovat