Enjeru ai [CZ Yaoi]

1#

Písmo:
Shugi - normálně
Kao - tučně

,,Dobrý den, co si dáte?" Zeptal jsem se s vřelým úsměvem ženy s dítětem, schovávající se za jejími zády. Žena ki nadiktovala objednávku a já ji oznámil cenu. Žena zaplatila a já ji po chvíli předal její objednané jídlo a žena spolu s dítětem odešla. Po konci směny jsem se vydal do šatny pro zaměstnance, kde jsem se převlékl a chystal se odejít, když mě zastavil šéf a naznačil mi, abych ho následoval do jeho 'kanceláře'. Trochu jsem znejistil, ale vydal jsem se za ním. Poté co šéf otevřel dveře se mi naskytl pohled na černovlasého mladíka, sedícího na kožené pohovce, která je součástí šéfovi kanceláře.

Od uzavření restaurace, kde jsem pracoval, již uběhly asi dva týdny a já se rozhodl najít si novou práci. Nasoukal jsem se tedy do džín a přes svá křídla si přetáhl bílé triko s mikinou. Poté jsem opustil svůj byt a vydal se do města. Každý normální člověk by si sedl za počítač a vybral si práci na internetu, jenže já počítač nemám a ani ho neumím ovládat. Rozhodl jsem se první obejít všechny restaurace v okolí, bohužel žádná ale nehledá nové zaměstnance. Nakonec jsem se zastavil u jednoho fastfoodu, kde dokonce na dveřích stál nápis Hledáme nové brigádníky. Sice jsem nikdy ve fastfoodu nepracoval, ale za pokus to stojí. Vešel jsem tedy dovnitř a pokusil se najít nějakou tu šéfovu kancelář, kterou jsem naštěstí rychle našel. Zaklepal jsem a po zaznění 'dále' vešel. Možná můj budoucí šéf seděl v křesle naproti nějaké pohovce a po mém vysvětlení, proč jsem sem přišel, mi naznačil abych si sedl na pohovku. ,,Tak se na to podíváme.." Po těchto slovech se mě začal vyptávat na obvyklé otázky týkající se přijetí do práce. Asi po hodině bylo vše vyřízené a já byl přijat. Náhle se šéf zvedl a se slovy ,,Omluvte mě na chvíli." odešel z kanclu. Během pěti minut byl zpět a za ním vešel nějaký.. zrzek..? Nejsem si moc jist, jestli je barva jeho vlasů branná jako zrzavá.. trochu mi připomíná podzimní listí. ,,Shugi, tohle je Enjeru Kao, nový brigádník. Trochu ho zde proveď." Podzimní listí přikývl a já se zvedl.

Vyšli jsme z 'kanceláře' a po ukázce šatny jsem se představil. ,,Jmenuji se Rakkan Shugi, těší mě." ,,Enjeru Kao, nápodobně." Nasadil jsem vřelý úsměv a potřásli jsme si rukou. Díky své všímavosti jsem zahlédl na jeho ruce několik jizev. ,,Od čeho máš ty jizvy?" Zřejmě ho překvapilo, že jsem tak všímavý a raději si zastrčil ruce do kapes džín. ,,To nic není.." Zamumlal a odvrátil ode mě pohled.

*******************************

A teď otázka: Měl by se Shugi pokusit zjistit původ jeho jizev, nebo ne?

Pište do komentářů :3