Vždy jsem si přála být holobucí,nikdo by na mě neměl keci.Ráda kreslím a proto jsem nakreslila holubice ale jednou mě napadlo že nakreslím holubici v mích představách dost mi to šlo,ale tu holubici jsem nakreslila do deníčku který mi dala maminka která mi umřela.Než mi ho dala řekla mi:,,Tento deníček je kouzelný tak si ho važ."Já tomu nevjěřím.Pak jsem tam napsala že bych chtěla být holubicí.
,,ÁÁÁ!co to je!?''vyděsila jsem se a odhodila jsem deník.Pak jsem se do ní koukla a náhle tam byla odpověď"Splním ti to,ale rozmysli se dobře a pak to sem napiš.''
Dlouho jsem nad tom přemýšlela ani jsem nespala.Druhý den jsem se rozhodla
a napsala jsem ,,tak jo"."splním ti to tedy,ale co za to?",,Dám ti za to pár zlatých"řekla jsem náhle protože jsem nic jiného nevěděla co by deníček chtěl.''Ale naco mi je pär zlatých jsem přeci deníček.'',,a co bys tedy chtěl?''''chtěl bych dobrou péči'' vůbec jsem ho nechápala.,,ale jak chceš pečovat?'' ''Na to milà budeš muset přijít
