Vzhůru nohama [texting H.S.]

1.

Bear Harry: Kámo, potřebuju píchnout
Já: ??
Bear Harry: Sorry, to bude omyl
Bear Harry: A jak je?
Bear Harry: Bylo by slušné odpovědět :D
Já: A když nechci?
Já: Co mi chceš?
Bear Harry: Nu, nudím se a nemám koho otravovat :*
Já: Takže jsem tvoje oběť?
Bear Harry: Tak nějak
Bear Harry: Jsem Harry
Já: Ouch, nevšimla jsem si, myslela jsem, že Anna
Bear Harry: Jsi vždy takhle příjemná?
Já: Většinou ne (:
Bear Harry: Jsi zlá
Bear Harry: Jak se jmenuješ?
Bear Harry: Ťuk, ťuk
Já: Emberly

Odhodila jsem mobil vedle sebe a zadívala se do stropu. Nechtěla jsem si s ním psát, ale něco mě nutilo odepisovat. Nevím jestli to byl ten divný pocit v mém břiše, nebo to, že by mě stejně spamoval, kdybych neodepsala a nebo možná i špatné svědomí. Ale z čeho? To on si mě spletl. Pokroutím hlavou a zrak přetočím na můj vibrující mobil.

Bear Harry: To ujde
Bear Harry: Máš krámy?
Bear Harry: Spíš?
Bear Harry: Jíš? Jo? Já mám totiž hlad, ale nic není v ledničce
Bear Harry: Hele jo, je tam zmražená krysa
Bear Harry: Jedla jsi někdy zmraženou krysu? Já jenom, jestli mě to neotráví
Bear Harry: Nespi
Já: Jo, otráví tě to
Bear Harry: Ach, příjemná Emberly je zpět
Já: Příjemná Emberly nikdy neodešla, zlato
Bear Harry: Tak zlato jo? :*
Já: Ne, na to zapomeň
Bear Harry: Jaký je tvoje celý jméno?
Já: Emberly Cook, ty?
Bear Harry: Jsem unavenej, jdu spát. Dobrou noc, lásko
Já: Neříkej mi lásko
Já: Jdeš spát v 9 hodin?
Já: Proč mi nechceš říct, tvoje příjmení?
Bear Harry: U nás je 1 v noci, lásko
Já: Jdi spát
Bear Harry: Kde bydlíš?
Já: LA
Bear Harry: Londýn
Já: Já se neptala
Bear Harry: To je jedno

Protočím očima a rozhodnu se pro něco na snídani. Vejdu do kuchyně, která není zas tak velká, jak by si lidi kuchyň představovali, ale pro dva lidi to úplně stačí.
„Ty už jsi vzhůru, miláčku?" ozve se z jídelny. Pokývu hlavou a až pak si uvědomím, že mě nejspíš nevidí.
„Mami, co si můžu dát k snídani?" zavolám přes celý dům. Ano, když jsem říkala, že kuchyň pro dva lidi stačí, myslela jsem to tak. Žiju pouze s mamkou, můj otec se od nás odstěhoval, když mi byly čtyři, takže si ho ani moc nepamatuju. Neřeším to, už jsem se přes to přenesla.
„V ledničce by měl být ještě ten salát ze včerejška." Protočím očima a z ledničky vytáhnu salát s rajčaty, takže to spíš vypadá jak berušky na travičce. Brr. Nemám ráda berušky.
„A nemohly by jsme někdy snídat, jako normální americká rodina? Víš, jako nějaká vajíčková omeleta, jeden stůl, dvě židle a u nich my dvě?" rýpu se vidličkou v salátu.
„Zlatíčko, mám moc práce. Na tohle nemáme čas. Klidně si udělej omeletu. Jeden stůl, dvě židle a u nich ty a Mrzáček." Mrzáček, je můj medvídek z dětství. Nepamatuju si už ani, proč se mu říká Mrzáček. Jen vím, že jsem ho dostala od prababičky, která pár dnů na to zemřela. Nikdy mi nevěnovala moc pozornosti, ale ten měsíc se opravdu snažila.
Štve mě, že si na mě mamka ani nedokáže udělat čas, vždy jen práce a práce. Neřeší mě, neřeší mojí školu, neřeší nic jiného kromě její práce.
Přestanu v ujídání salátu a umyju po sobě talířek. Ne, nemáme myčku.

¶

Ležím si v posteli hlavou dolů z matrace a docela úplně se mi prokrvuje mozek. V tom mi zavibruje mobil. Pomalu se posadím a nahmatám ho.

Bear Harry: Přeji dobré ráno
Bear Harry: Kolik je u vás hodin?
Já: 2 odpoledne
Bear Harry: To je dobře, znamená to, že na sebe máme přesně 10 hodin, 23 minut a 48 sekund, pokud půjdeš spát v 1
Já: To si věříš
Bear Harry: Mám velký ego, no
Já: Musím jít
Bear Harry: Ale notaaaak
Bear Harry: Neopouštěěěj mě
Bear Harry: Umřu na rakovinu a nepozvu tě na pohřeb
Bear Harry: Právě jsem potkal divného člověka, chtěl/a znát tvoje jméno, řekl jsem ho, doufám, že tě brzy navštíví. Jmenuje se karma.
Já: Super, teď na mě spadla skříň
Bear Harry: Vážně??! Já to říkal!
Já: Ne, čau
Bear Harry: Jsi zlá

Tak je tu první díl
Líbil/nelíbil?
Počet slov: 696 + poznámka autora
Budu ráda za: komenty, votes (hvězdičky ⭐), přečtení a sdílení nebo doporučení. A taky budu ráda, když si přečtete další díl a napíšete mi váš názor (jak kladný tak záporný)
Poznámka na konec: Cover je na cestě (: