61.

47 16 0
                                    

“Kolik let uplynulo?” šeptla jsem směrem k žábě a přitom si objala kolena. Vůbec jsem nečekala odpověď, takže mě překvapilo, když promluvil.
“No, hlediska toho, že je rok 2028… pak hádám, že jsi mrtvá tak osm let.” jeho hrubý hlas mi dokázal drásat nervy víc, jak opakující se vidiny (Ano, bohužel i jako duch mám vize.). Zvedla jsem hlavu a zadívala se na vysokého muže v černém obleku na zakázku. Dlouhé tmavé vlasy měl seplé stříbrnou sponou a zase o něco delší, než posledně a jeho šedé oči bez emocí mě znovu probodávaly jako nějakou kuriozitu v panoptikum zrůd.

Oracle✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat