Jasmine III. ✔

56.-Nešťastný Zmijozel

Počet slov: 406
2.9. 2006

Odcházela jsem ze snídaně a moje kroky mířili do mého kabinetu a zároveň pokoje. V pokoji měl být Sirius a dvojčata.

Byla jen zatáčku od svého kabinetu a zaslechla jsem poněkud tichý pláč.

Zrychlila jsem krok a pohlédla za roh. Na zemi před mým pokojem seděla na zemi Milka a brečela.

Vytřeštila jsem oči a rozběhla jsem se k ní. Ona zvedla pohled a oči měla červené.

,,C-co se stalo Milko?"starala jsem se a ona popotáhla.

,,Jsem ve Zmijozelu,"zavzlykala a já to pochopila. Pohladila jsem ji po tváři a na její tváři se objevilo něco jako náznak úsměvu.

,,Milko,"začala jsem. ,,Copak tolik záleží na koleji? Vždyť i Zmijozel může být fajn,"povzbuzovala jsem jí, ale očividně to moc nepomohlo.

,,Katie a Reg se mnou určitě nebudou mluvit,"zamumlala zoufale a já z kapsy vytáhla papírový kapesník.

,,Na,"podala jsem jí ho a ona se pousmála.

,,Podívej, Reg ani nejsou lidi, kteří by nemluvili s lidmi, protože by byli ze Zmijozelu,"pokračovala jsem a oba zvedla hlavu.

,,Jací jsou ty holky, co jsou s tebou na pokoji?"zajímalo mne a ona pokrčila rameny.

,,Já s nimi ještě nemluvila,"přiznala. ,,Včera jsem šla brzo spát a dneska ráno jsem se schovála."

Zakručelo jí v břiše a já se usmála. ,,Máš hlad?"

,,Jo,"klesla hlasem a já se podívala na hodiny. Ona už patnáct minut měla být na Obraně proti černé magii, ale tu učil Sirius.

Odemkla jsem dveře od kabinetu, kde jsem spatřila dvě postýlky, ve kterých spaly July a Shar.

Milka si sedla ke stolu a já jí podala preclík.

,,Díky, teto!"vypískla s nadšením a s chutí se zakousla.

,,Chtěla jsem ti poděkovat, že u vás můžu být na prázdniny,"přerušila chvíli ticha a já se na ni usmála.

,,To je samozřejmost,"usmála jsem se a ona mi úsměv oplatila.

,,Jaká byla máma?"nadhodila a já ztuhla.

,,No,"zamyslela jsem se a po chvíli jsem se rozhodla, že jí řeknu pravdu.

,,Když jsem chodila do školy, s tvojí mamkou jsme se míč nemusely,"přiznala jsem a ona vražedně přivřela obočí.

,,Proč?"zasyčela a mě proběhl mráz po zádech.

,,Obě dvě jsme milovaly stejného člověka, Siriuse,"odpověděla jsem jí a oba kývla.

,,A co se mezi vámi stalo?"chtěla vědět a já se zhluboka nadechla.

,,Možná jsme dospěly,"pokrčila jsem rameny. ,,Sirius utekl z Azkabanu a ona začala učit. Potkaly jsme se ve vlaku a...a odpustili jsme si."

***

Veselé Vánoce!!! ^^ :333 ♥♥♥

Momentalně nemám předepsanou ani jednu kapitolu, ale budu se snažit, aby zítra vyšla! :D ^^

Přeji vám všem, aby jste si Vánoce užili, aby jste dostali to, co jste si přáli! ♥♥♥

Vážně moc díky za 16K přečtení! ♥♥♥

Byla bych moc ráda, kdyby jste se mrkli na novou knížku 'Jméno mě nesvazuje' a takové poděkování 'Best year 2016'! ♥♥♥

Ještě jednou Veselé Vánoce! ♥♥

~Sharia