Nechci umřít

31 7 0
                                    

Zastavila jsem se a ještě jednou se podívala na hodiny. Potřebovala jsem si ověřit jestli vážně vidím dobře . Protože podle hodin bylo osm hodin a v tenhle čas už bych měla být v práci.
Rychle jsem popadla mobil a vytočila šefovou. ,,trrrtrrrtrrr" ozvalo se z mobilu. ,,haló" řekla mi .Ptala se jestli je vše v pořádku. ,,dnes ani musíš do kanceláře, misi ti dám z pohodlí domova". Dostala jsem za úkol vyfotit se z Arianou Grande která je zrovna na letním turné v Hollywoodu.

 Dostala jsem za úkol vyfotit se z Arianou Grande která je zrovna na letním turné v Hollywoodu

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Rychle jsem vyběhla na půdu vzala kufr a sešla dolů po žebříku.Otevřela jsem skříň a vzala vše co jsem vyděla. Pak jsem letěla po schodech dolů abych si vzala notebook abych si mohla rezervovat let. Když už jsem skoro klika na políčko objednat začal mi zvonit mobil byl to Henry. Mimochodem Henry je můj pritel který je už asi měsíc na pracovní cestě v číně. ,,Miláčků promiň ze te ruším ale mám obavy ze se můj let asi o pár hodin zpozdí" ozvalo se z telefonu. ,,Nevadí hlavně se dostan domů" odpověděla jsem. Tak znova jsem si tedy zapla notebook a klikla na políčko objednat.Tak asi za pět hodin mi z letiště letí letadlo do Hollywoodu.
,,Jejda" zařval jsem když jsem zjistila
Ze vůbec ale vůbec nestíhám.
Tak se mi ulevilo když jsem už v klidu seděla na lavičce před vchodem na letiště. ,,Let číslo 25 Hollywood" ozvalo se s reproduktorů nad mojí hlavou. ,,To je můj let" zařval jsem radostně. Vzala jsem kufr pevně do rukou a šla ke dveřím.
Konečně jsem nastoupila do letadla.
Bylo nádherné a velké, každé sedadlo
mělo svou vlastní malou televizku. V nabídce Bylo spousta zajímavých jídel ale to je teť vedlejší. ,,Vážení cestující za pár minut budeme startovat prosím zapněte si pásy"
Řekl kapitán letadla a jak řekl taky se stalo za pár minut už bylo letadlo na obloze a já se kochala krásným výhledem. První hodina proběhla klidně a rychle až najednou se to stalo. ,,Vážení cestující budeme proletář bouřkou zapněte si pásy". Jenže ona to nebyla až tak obyčejná bouřka byla obrovská bouře a na neštěstí jsme zrovna letěli nad mořem. Najednou se spustili dýchací masky a já jsem hned věděla co se děje letadlo padá.než jsem si to stihla uvědomit uz nám dávali letusky vesty a vytahoval čluny. Všichni jsme se hned zklouzli po záchranných klouzackach do člunu a doufali že přežijeme. Po asi hodině padlovani jsme se konečně dostali na pevninu. Ale jak se tet dostaneme domů...???

Na tuto kapitolou navazuje ta další
😇

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jan 12, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Selfie aneb bezva práceKde žijí příběhy. Začni objevovat