Dvě lásky

39 4 2
                                    

Nadechnu se na odpověď. "Na tý holce ti záleží. A jí se líbíš. Je skvělá a ze všech holek kterým píšeš je nejlepší! Buď s ní" Usměje se a obejme mě. "Tak a teď napiš Vencovi kdy půjdete ven." V tom se ozve zvonek. Běžíme oba jako střelný k oknu. "Nooo?" zahučíme naráz. Pod oknem stepujou kluci. Musím se smát když vidím jakou mají kocovinu. Lai jim hází klíče a oni jdou nahoru. Tímto naší diskusi považujeme za ukončenou,výměníme si poslední úsměv a vrátíme se ke včerejšku.

"Lai, lai! Jdeme ven!" křičím na něj už z dálky. "S Vencou? Super! Kdy a kam?" usmívá se tím svým skvělým širokým úsměvem. "Nevím a nevím" Zasměju se . "Tak to seš piča a píča." odpoví mi a začneme se smát oba. Nahodím svůj výraz -znám celej svět- a on se znova zasměje. "Zítra máme sraz v pět ve městě."  Usměje se. "Tak držím palce!". Přicházejí ostatní, stihla bych se Ho ještě zeptat na Paulu, ale nechám to být. Teď mám dost starostí s mojím rande. Otočím se , když mě někdo obejme ze zadu. Nemám to ráda a tak mě přemůže nepříjemný pocit v žaludku. Pohledem sjedu tu dotyčnou osoby od zdola nahoru a hele, Paula dorazila. Usmějeme se, dáme si pusu jako pozdrav a jde pozdravit i ostatní. Zastaví se u Laie a všichni na ně s očekáváním zírají. Paula Ho něžně obejme a políbí. Tak ty jsou jasný,říkají pohledy ostatních. Usměju se při myšlence, že to takhle budu mít zítra s Vencou. Otočím se a ostatní mě následují.

Vote a kommenty prosím, další část už mám skoro hotovou tak ať vím jak se vam tahle líbí)). Btw omlouvám se za dlouhou pauzu, ale píšu to ze života a proto čím delší odstup od událostí tím lepší bude příběh:)

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jul 09, 2014 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

PřítelKde žijí příběhy. Začni objevovat