Co mu mám proboha koupit k Vánocům? Ve většině věcí nemáme stejný vkus. Netuším, co by mu udělalo radost? Oblečení? Ne, toho má hromadu. Stejně jako přípravků na vlasy. A knih o lékouzelnictví má plnou knihovnu. Urazil by se, kdybych mu koupil nějakou mudlovskou věcičku? Určitě ano.
Harry se loudal po Příčné ulici. Koukal se do výloh obchodů a nic se mu nelíbilo. Jeden z mála obchodů, do kterého zašel, byly Krucánky a kaňoury. Prohlížel regály s knihami, ale v hlavě se mu už rodil trochu jiný nápad...
---------------
Promerlina, co mám tomu mému hrdinovi koupit? Potřeboval by nové brýle, ale to je fádní. Měl by o sebe začít pečovat.....ale nejsem si jistý, jestli by to potom byl pořád on. Někde přece musí být něco.....
Draco se prodíral davem. Nevěděl, co hledá. Kdyby to věděl, už by to měl v ruce. Do Krucánků nechtěl, Harry jako bystrozor neměl moc času na čtení, i když Draco jako lékouzelník ho taky neměl tolik, kolik by si přál.
Možná by ideální dárek našel v mudlovském světě, ale tam rozhodně jít nechtěl. Neznal to tam a byl si jistý, že by při první příležitosti vytáhl hůlku a všechno kolem proklel.
Nakonec zapadl do malého obchůdku vedle Ollivanderova krámku. Přesně tam našel něco co by nazval skvělým dárkem. I když možná...
--------------
Byly to jejich první společné Vánoce. Ve škole si sice dávali dárky, ale nikdy nic velkého, aby se jejich přátelé příliš nedivili. Nejčasteji krabice s oblíbeným kouzelnickým cukrovým. Ale teď to chtělo něco jiného.
Dvacátý čtvrtý prosinec byl pro obyvatele domu na Grimmauldově náměstí dvanáct v každém ohledu výjimečný. První Vánoce po válce, po Voldemortově smrti.
Krátura si dal na výzdobě záležet. Nad vchodovými dveřmi visela nádherná girlanda se světýlky a vánočními mašlemi. Na zdi v úzké chodbě v přízemí byly z magických světýlek vytvořené siluety vánočních ozdob i stromečků. V kuchyni na krbu visely na další girlandě tři punčochy, dvě velké a trochu níž byla jedna menší. Celý dům obývali jen Draco, Harry a Krátura.
Ten si v zápalu zdobení ani nevšiml, že se Harry vrátil. Stejně tak si nevšiml, že se jeho pán uchýlil nahoru do původně Siriusova pokoje zabalit dárek. Draco se vrátil až pozdě večer a šel rovnou spát.
Když se Harry druhý den probudil, byl už skoro čas k obědu. Krátura připravil tradičního pečeného krocana s kaštanovou nádivkou a prostřel na stůl snad všechen porcelán i sklo, které našel. Skřítek se netroufl podívat do své punčochy na krbu. I když tam něco měl.
,,Dobré ráno lásko," zamumlal Harry rozespale. Odpověď nečekaně zazněla ode dveří ,,Dobré poledne ty moje ospalá prdelko," ušklíbl se Draco, byl vzhůru už hodinu. ,,Tak vstávej, máme krocana,"pobídl blonďák svého přítele a hodil po něm nejbližší svetr. ,,Pospěš si, nebo ti sním všechen puding i sirupové košíčky," dodal ještě dostatečnou motivaci. Harry se neochotně vyškrábal z postele, nasadil si brýle a zavřel se do koupelny.
,,Račte se posadit pane, Krátura Vám hned naservíruje oběd," poklonil se uctivě skřítek, když spatřil ve dveřích svého pána. Draco seděl v křesle a díval se na stromeček.
K dárkům se dostali až po obědě. Krátura dostal knihu z oficální rodovou historií Blacků. Měl slzy v očích, když Harrymu děkoval za jeho velkorysost. Bylo na skřítkovi vidět, že se přemáhá, aby si nezačal hned číst. Kdyby tak tušil, čí to byl vlastně nápad. Ušklíbl se v duchu Harry. Dát Kráturovi tu knihu byla vlastně Dracova myšlenka. A jak dobrá!
,,A teď jsi na řadě ty Harry. Tohle je pro tebe," řekl Draco a podal zjizvenému mladíkovi balíček. Když ho Harry otevřel, našel v něm opravdové překvapení...
,,Trojhranná dýka s benátskou rukojetí vyrobená skřety. Jedna z mála rodových tradic, která mi nevadí je dát novým členům rodiny nějakou skřetí zbraň. Klidně tě s ní naučím zacházet :-). Mimochodem, tady je pouzdro," vysvětlil Draco a podal černovláskovi druhý, měkčí balíček.
Teď byl na řadě dárek od Harryho. Černovlásek si nebyl jistý, jak blondýn jeho dárek přijme. Doufal, že mu udělá radost. Zhluboka se nadechl a podal světlovlasému malý balíček...
Draco sundal papír a držel malou krabičku. Přemýšlel, jestli ji má otevřít. Tušil, co v ní asi je. Harry si mezitím kleknul. ,,Draco, jsi ta nejúžasnější osoba na světě! Bez tebe bych v životě měl prázdno. Jsi slunce mého života. Zkrátka a dobře: miluju tě, vezmeš si mě?" vymáčkl ze sebe nakonec černovlasý. Chytl blonďáka za ruce a pomohl mu otevřít krabičku. Byl v ní nádherný snubní prstýnek. Jednoduchý, elegantní, z bílého zlata a s vyrytým nápisem Neskončí doskonání naše věčné milování.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Dracovi vhrkly do očí slzy dojetí. Jeho přítel se mu náhle zdál jedinou bytostí v celém vesmíru. Nemyslel si, že ho černovlásek požádá o ruku. A když už, tak v rychlosti mezi dvěma případy a s nebezpečným vrahem za zády. Takovou romantiku si nepředstavoval.
Chvilku bylo mezi nimi ticho. Nebylo to trapné ticho, spíš takové to ticho není-třeba-nic-říkat.
Dívali se navzájem do očí a oba vzpomínali na školu. Jak se ze začátku nesnášeli, jak si během vánočního plesu během Turnaje dokázali popovídat bez urážek a výsměšků, na jejich první pusu jen pár dní pře Siriusovou smrtí i na to, jak se navzájem drželi nad vodou během války. Teprve, když Draco dospěl ve vzpomínání ke dni, kdy Harrymu zachránil život, zašeptal blonďák odpověď...
,,Ano, vezmu si tě ty moje lvíče."
This Christmas I'll give you my hreart But you know, you never give it away This year I will save you from tears You are the someone special...
------
Veselé Vánoce vážení! Doufám, že jste od Ježíška dostali přesně to, co jste si přáli! Taky doufám, že mi prominete ten výpadek u CSN. Já mám jednoduše moc psaní i ve škole. Nebojte, další kapitolka se už chystá. Jinak hodně štěstí do roku 2017!!!
