Ahoj, mé jméno je Klára a je mi 13 let. Sním o tom, že jednou budu profesionální jezdkyně. Jako každé ráno jsem vstala, přešla k oknu a vykoukla ven. Dělám to tak už od té doby, co jsem vyrostla natolik, abych mohla vidět ven. Dnes bylo počasí obvzlášť mizerné. Na to, že byl začátek prosince pršelo jako v dubnu. Už tak se mi do školy nechtělo, ale když vidím jak je venku děsně, mám chuť zachumlat se zpět do peřin. Pak mě ale trklo, že mám dneska povoleno jet sama na vyjížďku. Špatná nálada byla ta tam a já jsem si rychle vyčistila zuby, oblékla se, pročísla mé hnědé, neposedné vlasy a nanesla řasenku. Popadla jsem tašku a vyrazila do školy. Před školou už postávalo pár lidí a já mezi nimi zahlédla i tu největší fiflenu a manipulátorku na světě. Veroniku. A bylo to ještě horší. Veronika se ke mně vydala a řekla:,,A hele, naše hnojařka dorazila. Copak to máš na tváři? Není to bahno?" Řekla mi takovým tónem, ze kterého mi bylo na zvracení. ,,Ne není. A i kdyby bylo, vypadalo by rozhodně líp, než ta tvoje tuna make-upu na tom tvým oplizlým ksichtíku." Tím jsem ji odbyla a vešla jsem do budovy školy. A je to tady. Další mizernej školní den.
ČTEŠ
Ta od koní
RandomKlára se chce stát profesionální jezdkyní. Ve škole se kvůli tomu stává terčem posměchu a šikany. Je tomu tak, díky partě jejich spolužaček, které si dokážou kolem prstu omotat celou školu. Klára to však nevzdává a napříč všemu si jde za svým snem.
