Happy New Year [DOKONČENO]

U Alyi #2

°Marinette°

Celou cestu jsem přemýšlela. Všechno bylo úplně stejné, jako včera. Ale jak to? A vůbec, proč? Už jsem se nebála tak, jako včera. Věděla jsem totiž, že se mi nic nestane. Dnes mě Paříž nezajímala. Včera jsem viděla všechno, co můžu i dnes. Je to až děsivé, řekla bych...
„Marinette!" Volala na mě z okna Alya tak, jako včera. Zamávala jsem jí a stoupla si ke vchodových dveřím. Alya mi okamžitě otevřela a obejmula mě. Tenhle pocit byl divný. Dělala jsem to, co včera... A to mě děsilo.
„Mám pro tebe překvapení." Zašeptala mi Alya do ucha. Chytla mě za ruku a táhla k nim. Škoda, že neví, že pro mě to není překvapení.
„Jaké překvapení? Honem Alyo, chci to vědět!" Žadonila jsem, ikdyž vlastně nevím proč.
„No tak dobře... Ve tři přijdou dva hosti..." Vážně?! To bych vůbec nečekala. Budu hádat... Není to Adrien a Nino?!
„N-No když myslíš." Třepal se mi hlas, jako včera. Chtěla jsem být důvěryhodná, aby Alya nic nepoznala.
„Klid Mari, jsou stejně staří a fajn kluci." Drcne mě Alya do ramene a posadí se na sedačku.
„ Zajímavé, teď jsem krok dopředu před Alyou. Znám budoucnost! Ale to je spíš děsivé, nemyslíš, Marinette?"