Už od narození mi šlo o život. Narodila jsem se s nedorostlým srdcem, což mělo za následek to že jsem musela na operaci. Operace úspěšná. Neprojevovaly se žádné problémy. V sedmi letech se mi rozvedli rodiče, což jsem špatně nesla. Otec si našel přítelkyni a matka přítele. S matčiným přítelem nebyl problém. Na víkendy jsem jezdila k tátovi, kde byla i jeho přítelkyně. 7 let mě jeho přítelkyně psychicky týrala ,aniž by to někdo věděl. To mělo za následek i fyzické potíže. Ozvala se stará rána na srdci, což mělo za následek kolabování.
Miluju sport ale nesmím sportovat, protože na to není mé srdce dost silné. Nesmím vdechnout ani kouř jako pasivní kuřák protože by mě to udusilo.
Ve škole jsem byla šikanovaná, protože jsem měla velkou jizvu na hrudi a na zádech od operace. Všichni se mi smáli a říkali mi že jsem postižená.
A teď je moje rodina v dluzích a hrozí, že možná příjdem o dům. Lze jen těžko říct, jak to bude dál.
,,Jak tě berou kamarádi teď?"
Na střední je to lepší. Jizvy už mám roztažené, takže nejsou tak vidět. Berou mě takovou jaká opravdu jsem. A mám i přítele, kterého jsem poznala právě na střední. Drží mě nad vodou. Nevím co bych bez něj dělala..
-Anonym
ČTEŠ
Cruel Life
Non-FictionDneska si všichni myslí, že když se s někým rozejdou, že jejich život nemá cenu a tak. Chtěla bych poukázat na to, že jsou tu lidi, kteří mají vážnější problémy. [Pomalé vydávání]
