Protiklady (FF Legendární parta)

..1..

Sice jsem nespala, ale pořád jsem měla zavřené oči a užívala jsem si jak mě paprsky světla, lechtaly na tváři. Byl začátek března. Sněhu ubývalo a díky slunci nebylo všude mokro. Hm co je vlastně za den? Problesklo mi hlavou. Sobota! Zajásala jsem v duchu. Vylezla jsem z postele a vytáhla rolety. Bylo krásně. Převlékla jsem se a u toho jsem přemýšlela, jak strávit takový hezký den. Půjdu se projet s Fortunou. Rozhodla jsem. Seběhla jsem schody rovnou do kuchyně, kde mamka připravovala snídani. Sebastian - můj bráška - už spokojeně jedl snídani a něco říkal mamce. "Dobré ráno ve spolek!" pozdravila jsem a šla si sednout. Mamka mi na stůl dala moje oblíbené jídlo - palačinky. A k tomu i mléko. "Díky," usmála jsem se na mamku a s chutí jsem se pustila do jídla. "Co máš dnes v plánu?" zeptala se mamka při mytí nádobí. Jednoduše jsem odpověděla: "Pojedu se projet s Forty." "Nemyslíš, že je na to špatné počasí?" zeptala se mamka starostlivě. "Díky slunci je docela sucho a já budu opatrná," řekla jsem a napila jsem se a dodala: "A k tomu je Fortuna moc hodná. Nic se mi nestane," slíbila jsem a zářivě se usmála. "Dobrá.." řekla mamka trochu starostlivě. Já jen kývla a dojídala zbytek palačinky. Když jsem dojedla a dopila mléko, odnesla jsem nádobí na linku. Pak jsem si šla vyčistit zuby, učesat se a tak dále. Seběhla jsem schody a vzala si boty. Sedla jsem si a obula se. Pak jsem si vzala bundu a ze skříňky helmu. "Ahoj!" zavolala jsem na mamku a Sebastiana. Vyšla jsem z chodby před dům a spokojeně se usmála. Dnes to bude fajn. Pomyslela jsem si. Prošla jsem vrátky a po cestě jsem se vydala do stájí.

Zdravím! Doufám, že se Vám první kapitola líbila. Tahle kapitola byla na rozjezd. Nechtěla jsem to psát zbytečně dlouhý, protože nevím Váš názor. Proto budu ráda, když mi do komentářů napíšete Váš názor. Jestli se Vám líbí způsob psaní. A jestli Vás zaujal úvod na hlavní stránce knihy :D Nom tak já se s Vámi loučím u další kapitoly! Byee! :D