Are you sure?

1. kapitola

Spencer pov.
1.9.2016
Další rok nudy a věcí, ze kterých 90% nejspíš stejně nevyužiju.
Po dvouměsíčních prázdninách nejsem schopna vstát. Už deset minut mi zvoní jeden budík za druhým, ale v tuhle hodinu mi přijde i bílá stěna nade mnou jako nejzajímavější věc co jsem v životě viděla. Dokopávám se ke vstávání každé ráno, ale určitě ne tak jako teď, ale řekněte mi, kdo tohle po prázdninách nedělá?

Po dalších 5 minutách jsem se dokázala vyhrabat z postele a zjistila jsem, že mám asi 45 minut, z toho 10 půjdu do školy, doufám že stíhám. SIce jsou všichni zvyklí že chodím pozdě, ale první den školy chci výjimečně přijít včas. Na obličej se moc nemusím zaměřovat, protože mám bezproblémovou pleť. Jediné co si dám je řasenka, korektor na kruhy pod očima a pročešu si obočí na které dám jenom gel a můžu se jít převléct.

Je září, takže je ještě teplo, vytáhnu ze skříně černé kraťasy, tričko s proužky ve formě volnějšího crop topu a vínové Vansky. Když jsem oblečená, zbývá mi 10 minut, když nepočítám cestu do školy, takže ideální čas na menší snídani, kterou jsem vyřešila jablkem. Mamka byla pravděpodobně v práci, takže jsem nedostala kázání že bych měla mít větší snídani. Vycházím už teď, stihnu ještě dojít pro kafe do místní kavárny, kterou naprosto zbožňuju.
Za chvíli jsem už u školy, kde se pomalu schází všechny skupinky školy.
Slyším už z dálky ty ječící nány, co křičí do všech stran co si koupily přes prázdniny - to jsou přesně ty, se kterýma se baví jen ti "vyvolení" a přesnej opak mě a mojí party, kterou tvoří Rob, Dylan, Lena a Sasha.
Došla jsem konečně k tomu ústavu a jenom co jsem vešla přes bránu, lehla jsem si na zem. Sasha mi skočila na záda, protože mě celý prázdniny neviděla, její fotřík si ji odvezl k rodině a ona mi chudák nemohla ani zavolat, bydlí někde na druhý straně republiky a mobil si nechala doma. Jak chytré.

Po pár minutách se k nám připojili všichni ostatní a mohli jsme začít další rok utrpení.
Vešli jsme do školy, ve který se nic nezměnilo a v dalších aspoň deseti letech ani nezmění. Našli jsme třídu a rozdělili se, já, Sasha a Lena jsme v druháku a kluci ve třeťáku.
Ve třídě už se sešli všichni šprti, vsadila bych se že venku stanovali a čekali na to až se budou moct nahrnout do jejich ráje.

Po zvonění všichni naběhli ke svým místům, jen já a Sasha jsme seděly na Lenině lavici a naprosto ignorovaly zvonek. Když vešel učitel, je tady poprvý - a máme ho hned za třídního, jsme všechny tři zamrzly. Rozhodně nevypadal jako seschlí šedesátníci jako ostatní na týhle škole, víc jak 25 mu nebylo. Tohle bylo snad poprvý co jsme se Sashou šly na svý místo a poslouchali někoho z učitelů.

Protože je to první den školy, byly jsme tam snad jen půl hodiny, vyzvedli si rozvrhy, klíče od skříňky a mohli jít.
Sasha a Lena už byly někde v nedohlednu, určitě kouří před školou, tak jsem šla před třídu kluků a čekala na ně, jejich učitelka je zase zdržela, jako vždycky.
,, Čau prcku " Rob. Tahle přezdívka vznikla když jsem nastoupila a bude se se mnou nejspíš táhnout dokud se nepřestaneme bavit, což se jen tak nestane.
,, Nazdar obře "
,, Jsem slyšel, novej učitel jo? "
Pokývala jsem hlavou a dál pokračovala v cestě.
Připojil se k nám Dylan, téma se změnilo na typický otázky co jsem dělala o prázdninách a tak.
Uvědomila jsem si, že ode dneška musím zase spát u otce každý druhý týden, takže jsem si šla domů pro věci a Rob mě k němu odvezl.

Od něj jsme jeli za ostatníma, jako vždycky.

Byli jsme venku do devíti večer, věděla jsem že fotr je někde v klubu a hledá tam děvky na jednu noc.
Dělá to od té doby co ho mamka vyhodila - s jednou z takových děvek ji podvedl.
Po devátý jsem dojela k němu domů, kde mimochodem ještě pořád nebyl, vysprchovala se a teď jsem na mobilu, jako každý než jde spát.
Zarazila mě jedna věc.
1 nová žádost o přátelství
Eric Sellow
Něco mi říká že ho znám, ale odkud?
Jasně. Tenhle kluk patří mezi kretény ze třeťáku, který se snažej bejt králové školy v čele s tím klukem kterýho zná celá škola.
Jo a já nevím ani jeho jméno. Žádost jsem přijala, zajímá mě co chce. Nečekám dlouho, hned mi cinkne mobil, přišla mi zpráva.
Eric: Čau kočičko;)
Vy: Jo kočička není, tady Spencer. Co chceš?
Eric: Nějaká ostrá ne? Potřebovala bys schladit puso ;)
Vy: A ty bys potřeboval pořádně nakopnout do koulí. Co teda chceš?
Eric: Tebe :*
Vy: O tom si ty a celá tvoje partička můžete nechat zdát
Zobrazeno 22:58

Takže ahoj, tohle je můj nový a dá se říct první příběh, protože dva předchozí jsem smazala, snad se bude líbit.:)
-v médiích Spencer.