Když se řekne zima, někoho napadne ta romantická bílá zima, co bývá na horách, "sněhová peřina", dělání andělíčků ve sněhu a příjemný chlad. Někdy i pořádná kosa. Tohle mě taky napadá, ale když žijete ve městě,všechny vaše představy rázem vymizí. Napadne sice sníh, ale druhý denně počůraný od psů, rozježděný auty, nebo se z těch peřin stane vražedný led. Taky nás začíná navštěvovat kamarádka Chřipka, která musí navštívit každěho tak na týden nebo na dva. I když někdo za ní v té zimě a větru může být vděčný. Leží doma a říká si: Ještě že v té zimě nejsem.
Pak příjde jeho sourozenec nebo rodič domů celý zmrzlý, a on mu řekne něco v tom smyslu, jako: Nechtěl/a bych!!! Ale pak ho chřipka opustí a do zpěvu mu už není. Ty všechny povinnosti. Kdybych si já měla vybrat mezi zimou a létem, vede spíš léto. Ale nejlepší není nic. Znáte to, v zimě je moc zima a v létě moc horko. Ideální pro mě je květen, červen, září, říjen, protože nemáte na sobě tolik vrstev, ve kterých vypadáte jak sněhulák s čepicí. Místo aby jste si vzali normální tričko nebo košili, máte triko+ mikinu nebo svetr jako bonus... A kulturní akce stejně. Všem cestou do divadla chcete ukázat, jaké máte nové hezké lodičky, šaty, že na to máte a nic z toho. Prostě, když je léto chci zimu a naopak. A kdo by ne. Taky v zimě je velký problém s Vánocemi. Všichni je milujeme, ale dárky rádi dostáváme a ne dáváme. Mluví o tom, že jejich peněženka zaplakala. Je to pravda, že to leze do peněz, ale o Vánocích člověk nedává dárky z donucení a že by musel, ale proto, že chce. Což ukazuje na další věc. Zajděte si do obchoďáku 23.12 nebo 24.12. Je tam vždy plno lidí, že ztratíte chuť nakupovat. Všichni nakupují dárky, je jim jedno co, hlavně ať je to rychlé a levně nakoupeno. A z toho jsou všichni nervózní a protivní, díváte se na ně a vyčtete jim z pohledu, že když je pozdravíte, nejradši vás zabijou, a když do nich omylem vrazíš, začnou na tebe řvát. A když je Štědrý den, berou to jako dvou nebo tří hodinovou záležitost, místo aby si užili a poté pokračují ve své každodenní rutině. Ani nepodniknou vánoční tradici. Teda tradici pro mě. Vánoční pohádky. Místo toho mají radši dobrodružné filmy. A po Vánocích další "problém". Silvestr. To samé jak s Vánoci. Celý denních a ve 12:00 jsou všichni jak pominutí. Příjde mi trapné, jak každý mluví o tom, jak se o Silvestru ožral, a užil si to. Přitom pravda je jinde.
Lidí si podle mě neužívají svátky tak, jako dřív, rodina není pospolu a kouzlo Vánoc přestává existovat. Je to ale jen tak 1/3, což je pořád super, že jich není moc.
