Ahoj sousede! [DOKONČENO]

Kapitola 1. - Stěhování

Já se tak nerada stěhuji. Ale poprvé se těším. Začnu život od znova. Už jen jednu noc a jedu. Jupí. Už je večer, skoro noc. Radši půjdu spát, jsem unavená.

*Sen*
Přijíždím k mému novému domu a vidím asi mého nového souseda, že něco dělá. Ikdyž jsem zvědavec, nechávám to být. Zaparkuji u svého domu, beru si věci sebou a jdu dovnitř. Ano, jdu prozkoumat vnitřek. Kurňa! Kde je klíč? Koukám se okolo sebe a nikde není. "Krááá!" uslyšela jsem a podívala se odkud to šlo. Do řiti! Ten klíč drží v zobáku havran. Já vím, že by se to nemělo, ale já potřebuji klíč. Musím něco po něm hodit, aby se vylekal. Jo! Našla jsem kamení. Házím. Jo! Napoprvý! Tak odemykám a jdu. Proč tu je rozházený nábytek? A ještě k tomu není můj. Wtf. Nejsem já vůbec v cizím domě. No nic. Já tu počkám až někdo přijde. Pořád nikdo nikde. Nic. Tak si lehám na gauč a usínám. Tím si počkám na toho člověka. Jak spím, tak se mi zdá, že někdo vchází do domu, nějaký člověk. To byl ten člověk, kterého jsem viděla, než jsem přijela autem k tomuhle domu. Budu mu říkat soused. Soused byl v kuchyni a pil mléko. Pak šel ke dveřím sklepa a zašel tam. Jediné, co jsem slyšela, byl rachot a hned potom křik. Vyšel ze sklepa a všiml si mě, jak ležím na gauči a spím. Chci otevřít oči, ale nejde to. Alespoň trochu se mi   podařilo je otevřít. Vidím rozmazaně. Soused mě omráčil a já mám právě tmu před očima. Jen cítím, jak mě bere a odnáší pryč. Probouzím se na zemi vedle jiného domu. A koukám na dům,ve kterým jsem usla. Je tam auto zaparkované.......v plotě? Watafak? Jak tak koukám, tak vidím znova souseda v tom domě jak se tam prochází. Asi přemýšlí. Ale pořád tomu nemohu uvěřit. Zkusím se štípnout. "AU!" zakřičela jsem.

Probudila jsem se v mém domě. Takže ještě jsem se neodstěhovala? Oukej? To byl fakt reálný sen! No nic.....jdu se připravovat a hned na to pojedu. Už sedím v autě a nastavuji navigaci. Přijíždím na místo......v té ulici je to stejný jak v mém snu! No, už radši půjdu správně podle navigačky. Beru věci a jdu do domu. Jdu to prozkoumat. Tý bláho! To je hodin! To prozkoumávání mi trvalo asi tak 5 hodin. Jsem z toho zcela unavená. Jdu spát!

První část z "Ahoj sousede!" je tady! Jupej :D
Doufám, že se líbí první díl storky na tohle téma :)
Budu ráda za každičký vote nebo koment :) :3
Dikec a čauveeeeec :)