Stela

Čtvrtek

                  Tělák byl super. Máme ho ve sportovní hale a tak se zpět do školy musíme táhnout s taškou plnou nesmyslů. Sára si celou dobu stěžuje na břečku. Není se čemu divit má od toho zadělaný celý kalhoty. Zkoušení z fyziky= horor. I když musím se přiznat, že jsem to trochu čekala. Nikdy jsem se ale na fyziku neučila a nehodlala jsem svou tradici porušit. Fyziku mám na háku i když jsou to vždycky nervy. A když mi vyjde 2?? No a co? Bude se mě někdo ptát, jestli jsem měla v osmičce samý, nebo jednu dvojku? (Dvojky budou stejně 2), ale jistě, že ne! Stejně to nesnáším. Já, jako notorická kousačka nehtů jsem vydržela dva měsíce bez sebemenšího "kousnutí". To je právě to k čemu mě zkoušení dohání. Měli by to zrušit. Jedna mínus! Dobrý ne?

                 Víc mě děsí odpoledne. Mám housle a strašně se mi tam nechce. Nejsem na tom s hraním nijak špatně, když se kouknu kolem sebe. Stejně se ale snažím přesvědčit k pocitu, který mě přepadá v záchvatu největší nudy a to, že je dobrý se něco učit a proč ne zrovna housle, ale marně. Kdyby to aspoň nebylo tak těžký. Hraji taky volejbal. Měla jsem ho včera. Nikdo, kdo mě nezná si nikdy neodpustí poznámku, že volejbal není dobrý kloubit s houslema. No a co, mě to baví a sem tam mi to i jde. Zatím jsem ale nucena přiznat, že jsou lepší hráči než já... Hodina probíhá v klidu. Zítra jdu zase, ale jen na komořinu. Paní učitelka se mě snaží přesvědčit, abych zpívala, ale já se nedám. Zpívala bych totiž s o dva tři možná čtyři roky mladšíma holkama. Dokážete si to představit jak tam vyčnívám jak nějakej stožár?? A jak to zní?! Ony mají tak roztomilý hlásek a já tam mezi nima pomalu takový "mutatnt" myšleno tak, že jsem v pubertě...

PÁTEK

Vlastně den v pohodě. Odpolko mám sice housle ale jednu hodinu spojenou s dalším studentem ZUŠky a ta druhá komořina. Ani jedno z toho nestojí za řeč.