Kapitola 2.

7 1 1
                                    

,,Hani!" Zavolala na mě mamka z kuchyně. Pomalu jsem otevřela oči a protáhla se. ,,No co se děje?" Zeptala jsem se. ,,Je snídaně za chvíli musíme jet." Odpověděla. V tu chvíli mi došlo že vlastně jedu k babičce! Rychle jsem se vyhrabala z postele a šla ke skříni. Vybrala jsem si černé legíny,černé tričko a šedou mikinu s nápisem I LOVE RUGBY. Ano hraju rugby. A je to ten nejlepší sport na světě! Potom co jsem se oblékla jsem šla do koupelny. Vyčistila jsem si zuby,pleť a vyčesla si vlasy do vysokého culíku. Pak jsem seběhla schody a šla se nasnídat. Dala jsem si müsly s bílým jogurtem. 

Když bylo 8:30 dobalila jsem poslední věci. Kufr jsem si odnesla ke dveřím abych se pak nezdržovala až budeme odjíždět. Sedla jsem si na gauč a koukala na svůj oblíbený seriál. Asi po čtvrt hodině pro mě mamka přišla že už můžeme vyrazit. Rozloučila jsem s taťkou a bráchou. A samozřejmě i s mýma rybyčkama,pejskem a kočkou. Mamka mi už mezitím dala všechny věci do auta.

Skoro celou cestu jsem poslouchala písničky. Pozorovala jsem ubíhající stromy a kolem jedoucí auta. Když jsme míjely ukazatel PEC POD SNĚŽKOU sundala jsem si sluchátka a zeptala se mamky ,,Jak dlouho ještě pojedeme?" ,,Tak 15-20 minut pročpak zlatíčko to se tak těšíš?" ,,Jo!" Odpověděla jsem. Mamka se uchechtla a dál se věnovala řízení. Projížděly jsme Pecí p. S. a já už se nemohla dočkat až odbočíme na mě velice známou cestu která vede k babiččině domu. Velké smrky a jedle které lemovaly cestu čím dál tím víc houstly a já už viděla malebnou chaloupku. Hned jak naše auto zastavilo jsem vyskočila a běžela ke dveřím. Zaťukala jsem a...nic. Zaťukala jsem tedy znovu ale pořád nic. Otočila jsem se na mamku s tázavým pohledem. Mamka jen pokrčila rameny a vyndala mi z kufru věci. Obrátila jsem se a šla si pro věci když jsem uslyšela cvaknutí kliky. Podívala jsem se za sebe a tam stála ve dveřích moje usměvavá babička! ,,Babí!" Vykřikla jsem a vrhla se jí kolem krku. ,,Drahoušku!" Obejmula mě babička. ,,Já se tak těšila až tě zase uvidím." ,,No to já taky ty moje zlatíčko." Usmála se na mě. Úsměv jsem jí oplatila. Pak už jsem si jen doběhla pro věci,rozloučila se z mamkou a vešla do babiččina útulného domečku.

Ahoj :)
Jsem moc ráda že aspoň někdo čte mojí knížku. Pokud se vám další část líbila můžete dát hvězdičku. A pokud máte nějaké prosby,otázky nebo výtky napište mi to do komentářů.

Děkuju moc Rose (KarolBiras18)

BlueWhere stories live. Discover now