Nikdy jsem nemluvila o svých problémech. Nikdy jsem nikomu necpala, že chci být hubená, ale každý říkal mě jak moc jsem přibrala. Že nejsem krásná, že si nenajdu přítele, že jsem ošklivá.
Každé ráno jsem si sedla před zrcadlo a pozorovala sebe jak jím. Představovala si jak mi jídlo prochází žaludkem a potom jsem tu snídani po jednom soustu vždy odložila a odešla do školy.
Rodičům jsem lhala jak ve škole jím, připadalo mi to v pořádku. Říkala jsem si nic se mi nemůže stát jen zhubnu, ale dělo se toho hodně a já si neuvědomovala jak moc špatně na tom jsem.