Five Nights At Freddy's Příběh

Beznaděje

Bylo mi 15 let,co jsem dokončil základní školu,ten den si pamatuji dodnes.Přišel jsem domů s úsměvem.Máma ke mně přišla a objala mě jako nikdy předtím. Táta mi umřel při autonehodě a tak jsme s mámou byli na všechno sami a neměli jsme moc peněz.Máma musela dřít jako mezek,aby nás dva uživila ,ale i tak mi máma v ten den koupila drahý slavnostní oblek,hned jsem si ho vyzkoušel a sedl mi jako hodinky.Máma si na sebe nic nekoupil nechtěla kvůli sobě utrácet zbytečně peníze,i když to byla slavnostní chvíle,ale i tak si řekla,že pro mě musí ještě něco udělat a taky udělala,vzala mě do nejluxusnější restaurace ve městě.Proseděli jsme tam celý večer a povídali si jedli a pili byl jsem moc štastnej Po úžasném prožitém večeru jsme šli domů a šli se konečně trochu prospat bylo velmi pozdě a byli jsme moc unavení.Ráno jsem se probudil a měl jsem náladu něco dělat a tak jsem šel pomáhat mámě s úklidem a nákupem,když jsme přišli domů z nákupu sedl jsem si k televizi a začal popíjet kafe a dívat se na můj oblíbený seriál a projížděl jsem si pár inzerátů ohledně práce. "Včera jsem dokončil školu a musím začít pomalu ale jistě" říkal jsem si.Projížděl jsem inzeráty s prací a nemohl jsem narazit na žádnou práci,která by mě bavila a mohl bych se s ní na chvíli uživit,ale po chvíli hledání jsem ji našel.Nadpis si pamatuji úplně přesně Hledáme nočního hlídače  Nadpis mě zaujal a tak jsem začal číst článek  Hledáme nočního hlídače který by hlídal od 0:00 do 6:00,plat jedné směny je 120 dolarů,".Na tu část s platem jsem se díval s údivem,protože takový plat se jen tak nevidí při také práci a při také krátké směně,zdálo se mi to nějaké divné.Inzerát jsem si vystřihl a šel jsem za majitelem se zeptat,jestli je ještě volná pozice hlídače.Došel jsem ke staré pizerii a s radostným smíchem jsem řekl "No to mě podrž však to je Freddy Fazbear's pizzerie".Do téhle pizzerie jsem chodíval ještě s tátou a s mámou,když jsem byl ještě malý a vždy jsme si objednali obrovskou pizzu a něco na pití.Pokud si vzpomínám,tak jsem tam jednou slavil narozeniny, při té oslavě tam kolem stolů chodíval milý chlapík oblečený ve fialovém saku s motýlkem a na hlavě měl fialovou buřinku a na ní přilepený čtyřlístek.Pamatuji si,že ke mně přišel a zeptal se "Co si dnes dáte,mladý pane? S úsměvem v tváři jsem odpověděl "Jednu pizzu,véééélký dort a pití pro mě a pro tátu a mámu" Pousmál se a po chvíli se vrátil s pizzou s přichystaným dortem a s pitím a k tomu mi popřál všechno nejlepší.Pousmál jsem se a poděkoval,on se pousmál taky a šel k dalšímu stolu,nevím jak se jmenoval,ale všichni mu říkali "Purple".Říkali mu tak asi kvůli tomu,že pořád nosíval fialové oblečení.Do pizzerie jsem ale nechodil jen kvůli výborné pizze a skvělé atmosféře a spoustu zábavy,chodíval jsem tam rád kvůli ještě jedné věci,kvůli tomu,že tam měli něco,co ostatní pizzerie a podniky neměli,měli tam mluvící a zpívající roboty. Jejich jména si pamatuji úplně přesně. Lišák Foxy,kuře Chica,králík Bonnie a medvěd Freddy.Pamatuji si,že Chica a Bonnie hráli na nástroje a Freddy zpíval a Foxy býval většinou v takzvaném "Pirátském koutku".Nebyl jako ostatní roboti,byl trochu poničený a vypadal trošku strašidelně a děti z něho měly trochu strach,ale já jsem z něho strach neměl,byl to můj oblíbený robot a rád jsem si s ním povídal,když byl sám v koutku.Naposledy jsem tam byl koncem roku 1986,pak už jsem tam ani 1x nebyl,protože máma a táta se dozvěděli o incidentu,který se v pizzerii stal o dva měsíce později co jsme tam byli naposled,bylo to roku 1987.Byl jsem smutnej,když mi řekli,že už tam nikdy nevstoupím,ptal jsem se jich mockrát,co se tam stalo,proč tam nemůžu už nikdy jít a vždy mi odpověděli stejně "Něco opravdu hrozného".A vždy to řekli takovým smutným hlasem a přitom se dívali na mě a tak jsem se o to přestal nějak zajímat a už jsem to s rodiči radši neřešil.
Konec první části.