#2.část-nemocnice
v minulém díle: ..najednou se zachvěje celá postel a ja začnu přemýšlet čím to mohlo být. Asi po deseti minutách jsem přišla na to , že pod polštářem mám iphone,vzala sem ho do ruky: změškaný hovor-Paige.. hm.. to je divný,většinou to nechá zvonit dýl.Koukla jsem na messenger a to co sem uviděla bylo zdrcující...
zpráva zněla asi takto ''Ahoj lucy..je mi to moc líto,ale na letiště se nedostavím.Měla jsem vnitřní krvácení a odvezli si mě do nemocnice.Brzo se zase uvidíme,miluju tě,pa''Koukala jsem na mobil..byla jsem strašně zdrcená ''MAMI!!!!!!NASTARTUJ AUTO!!RYCHLE!!'' Utíkala jsemke skříni , otevřela jsem ji , ale nakonec jsem se nato vysrala a rychle jsem seběhla schody. Máma na me koukala jak na blázna ''kam letíš?'' zastavila jsem se a spražila jsem ji pohledem ''mami já ti řekla at nastartuješ to auto!!!'' ..máma'ale proč?!'' ja''Pagie je v nemocnici!!Musím za ní!!'' máma'' dobře,počkej chvíli jen se obléknu'' já''dobře'' popadla jsem svoji mikinu , kterou mi dala Paige k narozenináma utíkala jsem k autu ''kurva ja nemám klíče'' zařvala jsem. Když jsem pro ně chtěla jít,máma už utíkala zdomu s klíčema v ruce. Nasedla jsem do auta a zeptala jsem se mámy ''A co Kate?'' ona'' jeuž dost velká na to aby zůstala sama doma.Zvládne to.'' já''okayVzala jsem do ruky iphonea vytáhla jsem z kapsy sluchátka.Dala jsem si jedouší a poslouchala jsem Cro-Ein Teil. Koukala jsem z okna a vzpomínala jsem na to , jak jsme u této písničky vyváděly.Za pár minut už jsme tam byly. Otevřela jsem dveře od auta,pomalu jsem je ani nezavřela a rychle jsem utíkala k hlavnímu vchodu. Zeptala jsem se na pokoj a vyjela za ní výtahem. Když už jsem byla natom podlaží,rychle jsem utíkala k pokoji 126 a otevřelajsme dveře. Paige'' ježiš! Co tu děláš proboha?'' nic semj neřekla , rozběhla jsem se k posteli a obajla jsem jí'' Jak ti je?Dělali s tebou něco?'' ona''prrrrrrrrrrr kočko, ano,byla jsem na operaci a je mi už dobře,děkuju'' já''nemáš za co,musela jsem tě předodjezdem vidět,jelikož letadlo nám letí v 5 hodin ráno''ona''já vím,budešmi hrozně moc chybět..aleo letních prázdninách se určitě uvidíme!Přijedu za tebou'' já''Jsi áska budu na tebe čekat!!'' *usmála se*''musím ti něco říct'' já''no?'' zahyhnala se..''jsem v pokoji,kterej má stejný číslo jako pokoj,ve kterým se narodil Justin!!!''prokoulela jsem očima a provokativne jí řekla''aby ses z toho svýho Biebera neposrala'' *štouchla do mě a řekla''kdy budeš muset jít?''já''hned ted,musímsi ještě sbalit'' posmutněla..dala jsem jí pusu na tvář'' za půl roku se uvidíme,není totak dlouhá doba. Vydržíme to! Můžeme si skypovat a textovat'' hned se usmála a řekla''já vím,takuž jdi at se máma nezlobí''já''miluju tě,budeš mi opravdu moc chybet'' ona''Já tebe stejně víc,pa''já''pa''.
Zavřela jsem dveře od pokoje,po tváři mi stýkala slza ale rychle jsem ji utřela. Nastoupila jsem do výtahu a pořád jsem nad ní přemýšlela , bála jsem se,že to nezvládne. Když jsem opuštěla budovu přišlo mi , že opouštím jí.Mojí nejlepší kamarádku.Můj život.Šla jsem zdrceně k autu a pomalu otevřela dvěře. Máme na me hned vyhrkla''Tak povídej broučku,jak je jí?'' ...''Dobře'' ona''Tak rpoč se tak proč se tak mračíš?'' já''Mami,vzpamtuj se,opouštím svůj domov.Tady jsem se narodila..Nechci se stěhovat do L.A,ikždy jsem si to vždycky přála..už nechci.''..máma''Miláčku já vím,ale musíš mě pochopit,vždycky jsem chtěla být právnička,konečně se mi to vyplnilo..Paige můžekdykoliv přijet. Už o tom nechci slyšet.'' Koukla jsem se na ní,nadechla jsem se a chtěla říct *nech mě žitsvůj život*ale neudělala jsem to jelikož jí mám pořád ráda.Dojeli jsme domů a ja si šla hned bailt. Trvalo mi to 4 hodiny ale nakonec jsem to dokončila.Bylo už půl čtvrté ''Miláčku ,dones ty kufry a tašky musíme už vyrazit''vzala jsem ten největší kufr a tu největší tašku,stahlajsem jeposchodech dolů a pak jsem šla pro drobnější taštičky. Když už bylo všechno v autě,naposledy jsem se rozloučilas domem a odjely jsme.Stékaly mi slzy..ale byl to začátek něčeho novýho.
