Seventh

42 7 5
                                    

Potřebovala jsem.........

.........žiletku.

Ano, to je přesně ono. Potřebuju to ze sebe dostat. Když jsem se na záchodech vyplakala, tak jsem rychle utíkala domů, bez věcí, jen s mobilem a peněženkou. Běžela jsem strašně rychle, narazila jsem do jednoho kluka. Byl asi o rok starší než já.
,,Jé, promiň, to jsem nechtěl, vpohodě?,, hned se ptal. ,,Ne ty se neomlouvej, spíš já bych měla. Jo a jsem vpoho, a ty? Promiň že jsem fo tebe tak narazila.,, vychrlila jsem ze sebe. ,,Jo vpoho, jsem Zayn. A ty se jmenuješ jak?,, zeptal se. Byla jsem zaskočená. ,,J-já já jsem Tamara.,, vykoktala jsem ze sebe. Sakra Tamaro! Chovej se už nějak! Když on je tak hezkej, tak božskej... ehmmmmm co?! Sakra
,,Hezké jméno,, řekl a usmál se. On má tak hezkej úsměv. A to jménooo... DOST!
,,D-děkuju,, odpověděla jsem. Byla jsem fakt hodně zaskočena, hodně, fakt hodně. Ještě ke všemu byl hezkej!
,,Já už musím jít, tak ahoj?,, řekla jsem protože jsem už opravdu potřebovala domů. ,,Ahoj, rád bych tě ještě viděl,, odpověděl a usmál se. Poslední slova mi zněla v hlavě další minuty... rád bych tě ještě viděl...rád bych tě ještě viděl...rád bych tě ještě viděl...rád bych tě ještě viděl.
Tak dost, tohle stačilo. Musim domů. Když jsem doběhla domů, okamžitě jsem utíkala do koupelny a tam vzala žiletku. Zamkla jsem se v koupelně a sesunula se podél skříně na zem. Tak strašně to bolelo, ne, ještě jsem se neřízla, ale tak strašně mě bolela ta konverzace, tak strašně mě to bolelo.
Mezi přemýšlením nad Justinem a tím jak mě bolela tahle zrada, jsem se řízla. Nebolelo to, až později když už začala krev vytékat. Podruhé. Potřetí. Počtvrté. Popáté. Pošesté...šesté...sté...té...é

Cold Water (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat