Angličana,francouze a čecha zajmoou kanibalové.Příde k nim šaman a řiká.Z vašich kůží si uděláme kánoje,ale způsob smrti si můžete vybrat sami.Angličan si vezme pistoli a zastřelí se.Francouz si vezme šavli a probodne se.Čech si řekne o vidličku,všichni jsou udivení,ale dají mu jí.Ten do sebe začne zuřivě bodat a když už je skoro mrtvý,řekne polohlasem:"Tak,a máš po kánoji blbečku".
Policajt zastaví řidiče a povídá mu: „Pane řidiči, vyhrál jste deset tisíc korun za to, že jste správně připoutaný. Můžu se jenom zeptat, co s tou výhrou uděláte?”
Řidič se zamyslí a říká: „No to už bych si mohl konečně dodělat ten řidičák!”
„Coo?!”
A vedle řidiče sedí jeho manželka a říká: „Pane policajt, neberte ho vážně, on když je opilý, tak mluví nesmysly!”
„Okamžitě si vystupte, pane řidiči,” říká policajt.
Náhle se ze zadního sedadla ozve jejich dcera: „Já jsem vám říkala, že s tím kradeným autem nedojedeme daleko!”
A z kufru se ozve: „Už jsme za hranicema?”
Ve třídě se děti baví o svých prarodičích. Děti si povídají o tom, jak žili, co dělali, kde byli. Na řadě je Pepíček, který říká: „Paní učitelko, můj dědeček měl strašnou smrt, on zemřel v koncentračním táboře.”
Učitelka na to: „To je strašný, Pepíčku, tvůj dědeček byl opravdu hrdina. A jak se to stalo?”
„No on se opil a spadl ze strážní věže.”
První školní den na americké střední škole představuje učitelka nového žáka, Sakira Suzukiho z Japonska. Hodina začíná a učitelka prohlásí: „Uvidíme, kdo ovládá kulturní historii Ameriky. Kdo řekl: Dejte mi svobodu, nebo mě zabte?”
Ve třídě hrobové ticho, jen Suzuki zvedne ruku: „Patrick Henry, 1775, Filadelfie.”
„Výborně, Suzuki. A kdo řekl: Stát je národ a národ nesmí zhynout?”
Suzuki se postaví: „Abraham Lincoln, 1863, Washington.”
Učitelka se podívá na žáky a pokárá je: „Stydím se za vás. Suzuki je Japonec a zná americkou historii lépe než vy!”
Zezadu se ozve tichý hlas: „Polib mi, zasranej Japončíku!”
„Kdo to řekl?” zvolá učitelka.
Suzuki zvedne ruku a bez vyzvání odpoví: „Generál McArthur, 1942, Guadalcanal, a Lee Iacocca, 1982, při valné hromadě firmy Chrysler.”
Třída ztichne, jen zezadu se ozve: „Je mi z toho na blití!”
Učitelka křičí: „Kdo to byl?!”
Suzuki okamžitě odpovídá: „George Bush senior japonskému premiérovi Tanakovi v průběhu oběda, 1991, Tokio.”
Jeden ze studentů se postaví a otráveně řekne: „Vyhul mi!”
Učitelka hystericky: „A dost! Kdo to byl teď?!”
Suzuki bez mrknutí oka: „Bill Clinton Monice Levinské, Oválná pracovna Bílého domu, Washington, 1997.”
Další ze studentů se postaví a zařve: „Suzuki je hromada sraček!”
A Suzuki opět klidně: „Valentino Rossi, 2002, Velká cena motocyklů, Brazílie.”
Třída zcela propadne hysterii, učitelka upadá do bezvědomí. Otevřou se dveře a vejde ředitel: „Kurva, takový bordel jsem ještě neviděl!”
Suzuki: „Vladimír Špidla ministru financí při předložení státního rozpočtu, 2003, Praha.
Ztroskotá loď a zachrání se pouze Rus, Američan a Čech. Doplavou na nejbližší ostrov a vtom je zajmou lidožrouti. Zavedou je za hlavním šamanem a ten jim říká: „Každému z vás dám dvě skleněné koule a kdo mi s nimi ukáže něco, co jsem ještě neviděl, toho pustíme, ostatní zabijeme.”
Zavede každého do jiného stanu a dá jim na to jeden den. Druhý den jde do stanu k Rusovi. Ten s těma koulemi různě žongluje a hází a šaman za deset minut vyjde ven a říká: „To už jsem viděl.”
Tak zaleze do stanu k Američanovi. Ten ty koule telepaticky přemísťuje z místa na místo. Za pět minut šaman vyleze a říká: „Je to sice hezký, ale to už jsem taky viděl.”
Tak jde teda do stanu k Čechovi, za deset vteřin vyleze, nevěřícně kroutí hlavou a říká: „Tak to jsem teda ještě neviděl, on jednu kouli ztratí a druhou rozbije.”
