STOP SMOKING

Předmluva (důležitá)

Psal se rok 2062, byl květen, máj, lásky čas. Ptáci zpívali, cvrčci cvrlikali, jen jedno na tomto místě chybělo - Slunce. Slunce, ten dar přírody, jenž byl zakryt smogem, kouřem a prachem. Tyto dými jsou tu už 20 let. Poté co Leonard O'Brien založil firmu Smoke colectiv. Vynalezl cigarety, které neškodili životnímu prosředí, takzvané cigarety O'Grande. Těmto cigaretám s nádhernou vůní neodolal nikdo, až na mě. Děti ve třídě se mi smějou, že nekouřím, smějou se mi, protože jsem O'Brienova dcera. Už léta mu říkám, aby s tímto řemeslem přestal. On mě zavrhl a poslal do Texasu, do zapadlé části Ameriky. Žije tam moje matka. Jsem jedna z mnoha O'Brienových dětí a jediná, která ho v jeho práci nepodporuje. On ale ne, říkal mi: "Dceruško má moje, ech, nech toho, lidi těším a nikomu to nevadí." Já vždycky odpověděla, že to není zdravé, ale on byl přesvědčen, že to ničemu a nikomu neškodí.

Jeho cigarety se těšily veliké oblibě. Každý na Zemi kouřil. Začínal okolo třetího roku. Já ne, je mi dvanáct a nekouřím, jsem na to hrdá.

Otec vynalézal pořád další a další cigarety. Lidi byli přesvědčeni že firma Smoke colective je ekologická. Zprvu měli pravdu, ale třetího června, 2062 se jejich život neodvolatelně změnil.

Vynalezl cigaretu s nádhernou chutí a vůní. Nazval ji O' Life. Život, slušné. Cigarety měli zkrášlovat život, měli lidem uspokojovat jejich touhy, měli je přenést do světa fantazie. Jediné kam je přenesli bylo peklo. Kuřácké peklo. Kdo zemřel dřív, než v tento den, měl štěstí, to co se teď stane není pro slabší povahy.

Zkrátka a jednoduše, cigarety O'Life život nedávali, ale brali. Tady začíná můj příběh.
Jmenuji se Juliet. Juliet O'Brienová a nekouřím.

Ahoj, teď je tu něco opravdu nového. Tento příběh má být naučný - nekuřte, nekuřte a nekuřte, nebo dopadnete jako ti, o kterých se zmíním v dalších kapitolách. Sadisti, těšte se, nebude to nic pro dámičky...