Modrá můza

2. - Tvůj neznámý

,,Lousi, už jsem tady... ááááa!" zakřičela jsem, když mě najednou pohltila sprška vody.
,, A mám tě, ty padouchu!" zakřičela Lousi a postavila se s vodní pistolkou přímo přede mne.
,,Lousi! Teď jsem celá mokrá..." řekla jsem a zasmála se pohledu, který na mě vrhla.
,,To nevadí, to uschne." odvětila mi. "Půjdeš si se mnou hrát? Prosím..." zaškemrala.
,,Jistě půjdu." kývla jsem na souhlas.
Lousi se s hlasitým a radostným křikem rozběhla po schodech do svého pokoje.
Po hodině hraní si s panenkami, mě Lousi přemluvila, že mne převlékne. Jakmile jsem byla ubezpečená, že když si půjčíme něco ze šatníku její maminky, nebude jí to vadit, s lehkými obavami jsem souhlasila.

Za hodinu jsem už stála před velikým zrcadlem, oblečená v krásných šatech, s překvapivě parádním make-upem a krásným účesem. Lousi mě přemlouvala, abych se vyfotila a fotku dala na Facebook - aby všichni viděli její mistrovské dílo. A jelikož ona Fb neměla, ani jinou sociální síť, chtěla se prostě pochlubit, když mohla.
Nakonec jsem jí vyhověla a fotku jsem na svém profilu sdílela.

Po půlhodině mi zabrněl mobil, přišla mi zpráva od kamarádky Olivie.

Olivie: Ahoj, ta fotka co jsi dala na FB je úžasná. Dej si ji na profilovku! :3 ❤

Já: Ahoj, moc děkuji, ale myslím si, že to není moc dobrý nápad, strhla bych moc pozornosti.

Olivie: Není vůbec zač. ❤ Ale to by vůbec nebavilo. Aspoň by jsi už nebyla tak neviditelná.

Já: Oki, tak třeba možná někdy. :D.

Olivie: Ach... Když myslíš.

Když jsem si s Olivií dopsala, převlékla jsem se a šla uvařit večeři.
Lousi skákala po kuchyni a celou dobu si prozpěvovala.
Když jsem se otočila pro sůl, zrovna Lousi schodila všechny věci , co byly na stole.
,,Lousie!" obořila jsem se a zlostně se na ni podívala.
,,Ale né, já nechtěla. Promiň, moc, moc, ach..." začala se omlouvat a sklopila zrak k zemi.
,,Teď to musíme uklidit, tohle tady nemůžeme jen tak nechat. Šup do práce!" řekla jsem a začala uklízet.
Lousi mi hned poslušně přispěchala na pomoc.
Když jsme vše uklidily, udělaly jsme si rychlou večeři. Protože by jsme už nic složitého nestihly.
Pak se Lousi šla umýt a lehnout si do postele.
Přisedla jsem si na její postel a chvilku jsem si s ní povídala.

Najednou se mne začala vyptávat, jestli mám kluka a zda se mi někdo líbí. Rychle jsem ji utišila, popřála jí dobrou noc a odešla dolů do obýváku.

V obýváku jsem vytáhla z knihovny nějakou knihu a začala si číst. Po chvilce mi opět zapípal mobil. Mám nějaké nepřečtené zprávy. Jedna byla od Ondry, druhá od nějakého neznámého kluka.
Jako první jsem odepsala na zprávu od neznámého.

On: Ahoj 😊😁
Já: Ahoj 😊

Hned na to mi přišla odpověď.

On: Jak se máš?😊😊
Já: Dobře, co ty?
On: Taktéž, asi se divíš odkud tě znám, že? 😊😀
Já: No a hodně 😀
On: Potkáváme se v knihovně, chodím si tam vždy sednout. 😀😊
Já: Aha. Tak to jsem si tě nikdy zatím nevšimla. 😊
On: No, minule jsem stál za tebou, když sis půjčovala knížku.😊😊😀
Já: Aha, tak to jsem tě asi přehlédla, promiň. 😊 😁
On: Nevadí. 😊😉

Začala jsem přemýšlet, kdo by to mohl být, když místo jména měl napsáno Tvůj neznámý. Odhodlala jsem se a zeptala se ho.
Já: Můžu se tě zeptat jak se jmenuješ? Prosím. 😊
On: Jsem Tvůj neznámý.😉😘
Já: Ale já bych chtěla vědět tvoje pravé jméno.😊
On: Třeba se ho dozvíš, až bude čas. Tak Ahoj ❤
J

á: Ahoj

Tak tohle bylo vážně divné. Napíše mi neznámý kluk, který ví, že jsem byla v knihovně. Příště se ho zeptám, jakou knížku jsem si půjčovala, jestli nekecá a jen si nevymyslel, že stál za mnou.
Na zprávu od Ondry jsem nereagovala, nic pro mě neznamená. Chová se často jako sobec, ale od jeho táty bylo milé, že mě svezl.

Ještě jsem si hodinu četla, pak jsem šla zamknout a všude zhasnout. Napsala jsem mamce smsku, by věděla, kde jsem, šla jsem se umýt a pak si lehnout.

Když jsem si lehla do postele, přišla mi zpráva od Neznámého.

Neznámý: Dobrou noc a krásné sny Ti přeje Tvůj neznámý.😘❤

Pokračování příště.
Moc děkuji za přečtení. A budu ráda když mě jakkoliv podpoříte.
Budu ráda za jakékoliv ohlasy. Děkuji. ❤