1. kapitola

92 4 0
                                    

Tak nadhernej den to byl. Vstávala jsem o půl 4 ráno,  abych ve 4 mohla být už u koníků a začít je připravovat na závody.  Takže jsem vstala vzala si svačinu,  kterou jsem měla nachystanou už z předchozího dne, klíče a šla jsem. Přišla jsem ke stájí.  Aramis mě už z dálky přivítal.  Potešilo to, ale přišel mi velice nervózní.  Začala jsem kydat, jakmile jsem měla hotovo, nastlala jsem a šla zase za Ármiskem. Pak přišla i pak Durda. Měl 2 koně.  Hrebec Saper a valach Kamil.  Zeptala jsem se jestli nechce pomoct.  Dal mi na starost Sapera. Hned jsem si donesla svoje čištění a začala ho čištit. Byl to miláček.  Jakmile byli všechni koně nachystani holky začali sedlat a koně do tahu se začali zaprahat. Bylo půl 10 a začal průvod. 
Trvalo to asi hodinu.
Dojeli jsme do stájí,  z tažnych koní se sundali postroje ostatní se od sedlali.
Já jsem pak usnula na slamě. Něco před půl 3 mě Mája probudila ať si jdi nachystat Quiku. Ona měla Norču a za 20minut jsme odchazeli na Hradek. Došli jsme tam a začali vozit. Pak za mnou přišla Romana s Kristynou a donesli mi jídlo.  Romana mi řekla že se mnou potrebuje mluvit.
" chtěli jsme za mnou jít už ráno,  ale táta měl naběh na infarkt, tak jsme nedošli. "
Prej je to v pohodě, tak mě to trochu uklidnílo.
Po voženi jsme na ponicich dojeli.
Čas utikal a něco před patou hodinou to všechno začalo. Můj mobil začal zvonit. Valala mi babí a ptala se co se stalo, já jsem nic netušíla tak jsem řekla že nevím.
Pak mi volala Anča: " Sabi, co se děje?  Jsou u vás policajti, sanitka a hasiči a Romana mi nezveda mobil." Já se rozbrečela a zpanikařila!!
Vzala jsem si mobil a rychle jsem šla domů.  Zase mi zvonit mobil. . volá mi teta. Já se slzama v očích to zvedla a ptala se " co se stalo" " já nevím co se děje jsem od rána prýč bojím se"
" neboj se, táta se v sanitce už, bude dobře"
V tu chvíli ve mě hrklo a rozběhla jsem se domů .
Mezí tím mi volal strejda a ptal se na to stejný.  Přiběhla jsem k baráku.   Na ten pohled NIKDY nezapomeni.
Zástup lidí  ...ten pohled mě zastavil.
........
........
" táta umřel"  řekla Romana a já jsem padala na zem.
3 prášky a jedna inekce ... :'(

NIKDY NEZAPOMENU!!!! :'(

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Mar 09, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

SebevraždaKde žijí příběhy. Začni objevovat