Kapitola 1
Dnešek by mohl být jako všechny dny v mém životě . Asi bych vím měla říct jak ale vypadám, měřím 176 cm jsem celkem hubená a mám dlouhé černé vlasy. Make-up jako každá holka a ráda nosím černou barvu.Můj život probíhá každý den stejně ráno si vzít džíny a k nim volné tričko. Ve škole se vidět s Nikolasem a pak se nudit ve škole. No prostě klasika. Tak alespoň do dneška vypadal můj život, jenže dneska to tak nebylo. Ráno jsem se potkala s Merry mojí nej kámoškou. Pak nudná matika ,přírodopis byl taky nuda sedím proto vždycky v poslední lavici a trochu si někdy zdřímnu. Tak co, jsem na střední v druháku. Pak angličtina a dvouhodina dějepisu a nakonec tělocvik. Dneska je středa den kdy máme jen šest hodin. NO pak oběd který se jako obvykle nedá jíst. A pak před školou čekat na Nikolase něž i on skočí. Jenže když přišel a mi šli po ulici i s ostatními studenty a chtěli přejít silnici začala se k nám řítit Merry a volala ,, Avril počkej“. Zastavila se a naznačila Nikolasovi at jde napřed. Nikolas se teda vydal přes ulici a já čekala až se ke mně přiřítí Merry. Když konečně doběhla až ke mně zaslechla jsem jak troubí auto přesněji autobus, než jsem zjistila co se děje slyšet zaskřípání brzd a prudký náraz. Pak jsem jen viděla Nikolase ležet na zemi před autobusem zalitého v krvi. Chvíli jsem stála jak zamrzlá, stála jsem tam asi minutu a jen na něj koukala. Probralo mě teprve Merryno zaječení. Pak se to seběhlo moc rychle. Běžela jsem k Nikolasovi a klekla si k němu, pořád dýchal. Moje kalhoty nasáli jeho krev jako houba. Oči se mi zalily slzami a kolem nás všude stáli šokovaní studenti. Nějáký kluk zakřičel ,, Zavolejte někdo rychle sanitku“. Nikdo se ani nehnul až na Merry ta začala něco zběsile tukat do telefonu. Nikolas se nehýbal a já zakřičela do jeho obličeje ,, Néé prosím zustan se mnou“. Nikolas mě něžně pohladil po tváři a zašeptal ,, Miluju tě“ pak mu ruka zase spadla a on pomalu zavíral oči. V tu chvíli mi bylo jasno ta sanitka to nestihne! A on mi tu vykrvácí. Stáhl se mi žaludek a já jsem nebyla schopná se nadechnout, nakonec jsem chabě zašeptala ,, Nikolasi miluju tě prosím neopouštěj mě!“ A on se ochable usmál a pak se mu hrudník přestal zvedat a z obličeje se mu pomaličku začala vytrácet barva , pak se mu zachvěla víčka a pak je zavřel. Hlava mu začala padat na jednu stranu a tak sem jí chytila a dala si jí do klína.
