Teacher...

Teacher...13-> ,,Good morning."

Děkuji moc za komenty u minulého dílu! :) :33 Vážně :) Jste úžasní! :) Mimochodem jste taky tak Happy,kvůli mamce Louise,která už porodila? :)) Já nehorázně moc :33 Má sestřičku Doris a brášku Ernesta :33 Brášku Ernýho chápete? :D :33 Konečně se Louis dočkal :333A udělala jsem ke story trailler..Trailer máte na straně :)

Hope you like it  :-*

Jako každé pondělní ráno musím vstávat do toho ústavu.Otravný zvuk budíku utichá v rohu mého pokoje.Zlatá zeď.Své nohy jsem pomalu musela přemístit na ledovou podlahu svého pokoje,abych se mohla jít připravovat.Vyčistila jsem si zuby a trochu si pročesala vlasy.Na řasy jsem si nanesla trochu řasenky a oblékla jsem se do svých oblíbených černých džín,obyčejného  trička a červené košile.Na nos jsem si nasadila své falešné brýle s černými obroučkami a vzala si kabelku.Když jsem šla  po schodech,zaslechla jsem hlasy.Vkráčela jsem do kuchyně a zahlédla jsem kudrnatou hlavu.Harry. ,,Dobré ráno.'' ,,Dobrý..Navitty.Harry se nabídl,že vás doveze do školy a vezme vás na snídani.Já musím běžet do práce.Akutní případ.Pa" Věnovala mi polibek na tvář a šla k Harrymu,kterému věnovala dlouhý polibek na ústa. ,,Ahoj zlato." ,,Ahoj San." odpověděl Harry.Mamka se na něj usmála a odešla. ,,Tak.." Nadechl se. ,,Jsi připravená?" podíval se na mě svými smaragdovými oči s náznakem šedi.Nikdy se jich nenabažím.Vždy se v ních utopím. ,,Raději půjdu pěšky." ,,Ne,mám za vás zoodpovědnost." ,,Nemusíš se starat." řekla jsem s ironickým smíchem. ,,Navitty..Prosím." ,,Fajn." Nakonec jsem svolila.Přikývl. ,,Keve,jedeme!" zakřičel pod schody.  Za chvíli jsem uslyšela dupot svého mladšího brášky. ,,Jsem tu." ,,Tak můžem vyrazit." Vyšli jsme z domovních dveří a já je zamkla.Nasedla jsem na místo spolujezdce a my vyjeli. Zastavili jsme před Starbucksem. ,,Chcete to v autě nebo vevnitř ?" ,,Vevnitř." Řekla jsem a vystoupila. ,,Tak ,co si dáte?" zeptal se nás Harry ,,Čokoládu a dvakrát borůvkový muffin." odpověděl mu Kevin. ,,Já si to koupím sama." ,,Ne,já ti to koupím." ,,Nepotřebuju,aby si za mě utrácel.Nejsem k tobě vázaná."odsekla jsem mu a koukla jsem na tabuli s nabídkou. ,,Dvakrát borůvkový muffin,čokoládu a dvakrát karamelové frappé s čtyřmi čokoládovými muffiny."Nadiktoval Harry číšnici. Cože? ,,Už jsem ti objednal ."zašeptal mým směrem. ,,Ty si pamatuješ,co mám ráda?" ,,Pamatuju si vše s tebou."Řekl tišším hlasem . ,,Pak ti to vrátím za nás oba." ,,Nechci ,aby si mi to vracela." ,,Nechci být dlužná." ,,Nejsi,splácíš si to něčím jiným.Tím čím mi to splácíš jsem milionkrát spokojenější." ,,Čím ti to splácím?" podívala jsem se na něj nechápavě. ,,Tím,že tu se mnou vůbec sedíš a mluvíš na mě." ,,To jsem strašně ráda,že ti to splácím tím,že na Tebe mluvím." řekla jsem ironicky.Do našeho rozhovoru přinesla číšnice naši objednávku. Pomalu jsme se dali do jídla,přece jenom máme ještě půl hodiny času a od školy to je jen kousek,takže nač spěchat?Snídaně proběhla bez jediného slova.Snědla jsem pouze jeden muffin, ten druhý si nechám na svačinu.Když jsem se podívala na Kevina,divím se že nezfialověl jako ta protivná holka z filmu Karlík a továrna na čokoládu,a taky se divím,že mu není špatně.

,,Dojedeno?" zeptal se.,,Myslím ,že jo." ,,Tak jedeme." řekl Harry a my vstali od stolu.

Ani ne za pět minut jsme byli u školy do které chodí Kevin.,,Ahoj Keve.A přijď domů do dvou ať nám potom mamka nenadává." ,,Jasně,čau." řekl a třískl dveřma.Pak Harry opět nastartoval do toho našeho ústavu,kde budu muset strávit šest hodin.Hrozná doba.Začala jsem být celkem nervózní,protože až teď jsem si uvědomila,že tu s Ním sedím sama. ,,Tak máš všechno?" ,,Nedělej ze mě malou Harolde."odsekla jsem. ,,Tak promiň,že jsem se Tě zeptal." řekl a dál naše cesta pokračovala v tichosti.Když jsme zastavili na školním parkovišti a já chtěla odejít,tak jsem uslyšela cvaknutí.Sáhla jsem po klice,ale bylo zamčeno. ,,Co to zase vyvádíš!Pusť mě ven Harolde."vyjekla jsem. ,,Chci,aby si mě vyslechla." ,,Ale já už nic slyšet nechci!" ,,Navitty.." ,,Okamžitě mě odsud pusť!" ,,Prosím." Zhluboka jsem se nadechla a vydechla. ,,Fajn,máš minutovej prostor." ,,Já,mrzí mě to.Tvoje mamka a já.No." Dál jsem to už nechtěla poslouchat. ,,Tvoje minuta už uběhla.Teď mě pusť."řekla jsem rozhodně.Slyšela jsem Harryho povzdechnutí a cvaknutí zámku.Hned jsem z auta vylítla ,jak střela.Příště opravdu půjdu pěšky.

Biologie.Jeden z mála předmětů,kde není Harry.Posadila jsem se samozřejmě vedle Zayna,jako vždycky.Vlastně jsem se s nikým pořádně nespřátelila kromě Zayna a jeho bandy,ale mě tihle čtyři blázni úplně stačí,nepotřebuji mít někoho extra. ,,Ahoj Zaynie."Pozdravila jsem a věnovala mu pusu na tvář. ,,A-ahoj.Co to bylo?"  zakoktal se a věnoval mi úsměv. ,,Co by bylo?" ,,Ta pusa." ,,S ní jsem tě pozdravila,máš jí místo obejmutí." ,,Tak fajn.To si nechám líbit." usmál se a já mu úsměv oplatila. ,,Co děláš dneska po škole?" ,,Promiň dneska čas nemám." Trochu jsem zalhala,dneska se mi opravdu nikam nechce. ,,Aha a zítra?" ,,Zítra nic nemám." ,,Tak půjdem ven?" ,,Fajn." usmála jsem se na něj a připravila si věci na hodinu.

Celý den utekl ,tak rychle.To bude asi tím,že jsem dneska měla Harryho jen jednou.Jo,to bude tím. A částečně mě zabavoval i Zayn.Psali jsme si skoro všechny hodiny přes papírky. Ještě se divím,že nás ze třídy nevyhodili.Děláme tam do cela kravál.Hlavně,když  si děláme srandu z profesorky Cambridgové na chemii.Kreslíme jí,jak jezdí na pštrosovi,její chlupaté nohy krotí slony a její  vytahaný  prsa skákají,jak na trampolíně. Nápady nám  Nikdy nedochází.Prostě výuční hodiny,jak mají být.

,,Tak zítra." objala jsem Zayna a ostatní kluky,než jsem se vydala na cestu domů. Zbývaly mi zhruba dva kilometry domů,když najednou mi někdo zatroubil za zadkem tak,až jsem se lekla.Otočila jsem se na to auto  a zahlédla v něm kudrnatého chlapa.Harry.Zase.Otočila jsem se nazpět a šla dál.Zase zatroubil.Ignorovala jsem ho nadále.Opět zatroubil to už jsem nevydržela a otočila jsem.Za chvíli se otevřelo okénko. ,,Nechceš svézt? Jedu k vám." ,,Nikdy! Stejně je to kousek." ,,Pojď." ,,Ne! Nerozumíš tomu slovu." ,,Fajn.Jak chceš."zavřel okénko a odjel. Za dvacet minut jsem dorazila domů.Všimla jsem si postavy opřené o vchodové dveře.Ten debil. ,,Mohl jsem Tě svézt .Ta "krátká" cesta ti trvala přesně sedmnáct minut.No,úplně přesně to není,ale je to tak." ,,Di do prdele Harolde." odsekla jsem a strčila do něj.Tím mi uvolnil cestu domů.Dveře jsem nechala otevřené a rychle jsem vběhla k sobě do pokoje.Jestli zůstane s mámou,tak si nemyslím,že se budeme snášet dobře.To opravdu ne.

Prosím Votes a komenty..Trailer na straně :*