Minule:
"Já jsem Lola a ty?";"Já jsem.......
"Já jsem Niall." řekl a nádherně se na mě usmál. Úsměv jsem mu oplatila, "Ehmmm........ Nechceš se někdy sejít?" řekl Niall a já si jenom v hlavě říkala pro a proti.. Pro: Je hezkej a očividně i milej Proti: Neznám ho. Proti zatím vyhrávalo. "Promiň ráda bych, ale vůbec tě neznám a nevim co si zač, třeba mě uneseš." řekla jsem a začala se sama sobě smát. :) "Poznáš a neboj, nezabiju tě, neunesu, neznásilnim ani nic jinýho." Trochu mě uklidnil a já si začala říkat: 'Tak proč vlastně ne?' "Ok, když jinak nedáš." odpověděla jsem. On se jenom usmál a natáhl ke mě ruku, abych se mohla zvednout, ani jsem si nijak moc nevšimla, že už stojí a že na mě se všichni dívají. Chytla jsem ho tedy za ruku a zvedla se. "Děkuju.";"Není zač, Lolo." řekl a usmál se, stále mě držejíc za ruku. Koukla jsem se na naše ruce a porom jemu do očí, ty jsem však ale neviděla, jelikož se stále koukal na naše spojené ruce. "I když to říkám nerada, musím jít, mám tady kamarádku a máme na spěch.";"Jo jasný, promiň, že tě zdržuju." řekl smutně a pustil mojí ruku. Rychle jse otočil zády ke mě ale neodcházel, sice jsem tam neviděla, ale vypadalo to, jako kdyby něco psal. A taky, že jo. "Né, nezdržuješ, musím jít, Nialle, ráda jsem tě poznala." řekla jsem a natáhla k němu ruku. Niall se na mě otočil, podal mi ruku a tím je opět spojil, "Také jsem tě rád poznal, Lolo." řekl a koukl se mi do očí. Měl je nádherné, průzračně modré jako nebe v létě, člověk by se v nich hned stratil. Najednou se podíval dolů a pustil mojí ruku, ve které jsem něco cítila, jako by mi do ní něco dal. "Ahoj." řekl, otočil se a odešel ven z pizzérie. Já se koukla na svojí dlaň, ve které ležel malý papírek. Bylo tam: 'Škoda, že to nebylo delší, zavolej a domluvíme se na další schůzce.: 657 321 5 (nevim jak vypadají anglická čísla :D). Vytáhla jsem mobil a číslo si hned uložila, dolšla jsem zaplatit a blížila se k důkladnému výslechu od Kiss, která už čekala u dveří. "Řeknu ti to cestou." řekla jsem dříve než se ona zmohla ma slovo a obě jsme se opět daly do smíchu. Už jsme byly i ve Starbucks a Kiss už vše ví. Večer jsme se utahané odvlekly ke mě do pokoje, ještě že u mě Kiss spí, lehly si na postel a jen koukaly do stropu. Po asi půlhodině koukání jsme už měly energii, já jsem šla do kuchyně udělat popcorn a Kiss mezi tím připravila filmy. "Hej Lolo, přišla ti smska!!";"Od koho?";"Od Nialla!!";"Dobrý, já si to pak přečtu." řvaly jsme na celej barák, ještě, že nikdo neni doma. S Kiss jsme si udělaly super večer, já jsem si psala s Niallem a u toho sledovala filmy. Pak jsme usnuly a mě se zdál divný sen.
Já vim, zatím to je o ničem, ale brzo se to rozjede.
Lucy
