*Zlato jsem doma!* zakřičela jsem po celém baráku. Nikdo se mi neozýval.
*Lásko?* řekla jsem celkem potichu. Protože Karel měl být dávno doma.
Položila jsem nákupní tašky na kuchyňskou linku a namířila si to ke schodišti. Vyběhla jsem nahoru a otevřela dveře od ložnice. Nikde nikdo.
*UAAA!* vyskočil na mě se smíchem Karel.
*Ty kreténe!* celá vyděšená jsem na něj zakřičela a naštvaně odběhla do kuchyně vyskládat nákup.
*Lásko promiň. Nemyslel jsem to špatně.* omlouval se mi smutně Karel.
*Běž pryč.* odbyla jsem ho.
*Jak chceš* řekl a odcházel pryč.
Začala jsem se nahlas smát a hodila jsem po něm utěrku kterou jsem držela v ruce.
*Blbče, myslíš si, že jsem naštvaná kvůli takové blbosti.?* Vytlačila jsem ze sebe ze smíchu.
Karel se začal smát a začal mě líbat.
Vzal mě do náruče, a položil na linku.
Já se odtrhla.
*Kouknem na nějakej film.?* usmála jsem se.
*Jasně.* řekl Karel celkem naštvaně.Zapla jsem Titanic.. aby jsme di pobrečeli. Teda aspoň já:DD
Sedli jsme si na gauč, a sledovali film.
Došlo na milostnou scénku.
Viděla jsem jak Karel začal zrychleně dýchat. Já jsem se usmála a pohladila ho ve vlasech. On se na mě otočil a usmál se.
Začala jsem ho líbat.
Začali jsme se navzájem svlékat, až jsme na sobě leželi nazí.
Vnikl do mě. Celkem tvrdě, až jsem zakřičela bolestí.
*Promiň, jsi v pohodě?* zeptal se.
Já se usmála a kývla. Začal přirážet.
Bylo to tak úžasný. Zachvilku se udělal.
*miluju tě.* řekl s úsměvem.
*Já tebe.* odpověděla jsem.
Strávili jsme úžasnou noc, na kterou jen tak nezapomeneme.
-----------O 3 týdny později.
Seděla jsem na sedačce a sledovala televizi, ve které stejně nic nebylo.
Přišel zamnou Karel.
*Ahoj lásko.*
*Ahoj.*
Políbil mě.
Sedl si ke mě a sledoval TV semnou.
Najednou přistála jeho ruka na mém stehně.
Vzal mě do náručí a "hodil" si mě na klín. (Seděla jsem na něm obkročmo.)
Začal mě líbat. Já se ale odtrhla.
*Dělám něco špatně?* zeptal se.
*Ne, nic. Jen já...*
*Jen ty?* zeptal se zvědavě.
*Pamatuješ si, jak jsme spolu spali naposledy?*
*No pamat....* zasekl se a rozzářili se mu oči.
*Děláš si srandu?* Vyběhly mu slzy do očí.
*Nedělám..* Začala jsem plakat.
Karel se rozběhl, vzal mě do náručí.
*To je skvělý!* řekl.
*Bude se jmenovat Martin. Bude to fotbalista!* plánoval Karel.
*No počkej!* začala jsem se smát.Tak, konec. Docela krátká část. Doufám že se líbí.
Byla bych ráda za váš názor do komm. A rovnou mi napište o kom chcete další část.
❤️❤️❤️🔥
YOU ARE READING
Jednodílovky KovyVadakJmenujuSeMartin 15+
FanfictionVADAK Kovy Jmenuju se Martin Jednodílovky 15+