Ledové oči se upřely na moje.
Tentokrát neuhl ani jen z nás.
Vtipné když nemusíme nic skrývat.
Sebrala jsem odvahu.
A vydala se na konec chodby.
Blíž k tobě.
Ty jsi mne nespouštěl oči.
Znervózňoval jsi mě.
Obracel se mi žaludek.
A stále pokračovala k tobě.
Pronásledována tvým pohledem.
Místo do koupelny.
Jsem přišla k tobě.
Při každém pohybu jsi mě sledoval.
A pozdravila tě tichým dobré ráno.
Chvíli jsi jen zíral.
Na mě.
Upřeně jsem ti hleděla do očí.
Chraplavým hlasem jsi řekl proč nespím.
Mohla bych se zeptat na to stejné.
Vychytrale jsi odpověděl.
Že jsi vystřídal noční službu.
Aha....
A proč nespíš.....
Vyznělo do ticha.....
Jsem ranní ptáče......
Ironie...
Usmál jsi se.....
Kdybych neseděla ......
Podlomilse mi kolena....
Rozčiloval jsi mě.....
