The Puppeteer

144 11 4
                                    

Jako holčička jsem milovala hrát si se všemi druhy hraček: Automobili,stavebniceni, Barbínami,a tak podobně. Ale má oblíbená hračka byla loutka, kterou jsem pojmenovala Boi. S Boim bylo vždy zábavné si hrát. Měl černé knofkové oči, růžový knoflíček místo nosu, sešitý úsměv, oranžové vlasy, zelenožlutou pruhovanou košili,světlé džínsy a červené tenisky. Byl ke mně tak laskavý. Když jsem byla smutná, byl to on kdo mě utěšil. Když jsem byla naštvaná,vždy mě uklidnil tím, že mi vyprávěl vtipy.

Když jsem začala chodit do Mateřské školy, vzala jsem Boiho s sebou na svůj první den. Učitelé mi nevěnovali pozornost a ostatní děti si mysleli že je to hrozně cool. Jeden kluk se zeptal jestli by mohl Boiho držet za druhou ruku. Řekla jsem mu, že ne. Protože Boi byl moje všechno. Dokonce Boi nesouhlasil. Ten kluk se rozzlobil,vzal Boiho za paži a zatáhl za ní. Samozdřejmě Boiho ruka se utrhla hned. Začala jsem křičet a vyřešila jsem to tak, že jsem vzala toho kluka za vlasy a několikrát s ním praštila o zem. Jeho krev byla všude. Učitelé nás odělili a řekli ať jdu do kanceláře ředitele. Vzala jsem Boiho a jeho ruku.

,,Jsi v pořádku,Boi?" Zeptala jsem se. Boi si povzdechl a přikývl.

,,Jsem v pořádku. Příště se tomu klukovy pomstíme"

,,Jak?" Zeptala jsem se a pootočila jsem hlavu na stranu.Boi otevřel ústa a odhalil strašidelný úsměv.,,Povím ti jak"

Přikývla jsem a vydala jsem se směr ředitelna. Tam mě suspendovali na dva týdny a zavolali mámě, ať si mě přijede vyzvednout.

Matka byla naštvaná a celou cestu domů nikdo nepromluvil. Když jsme se vrátili domů, poslala mě do svého pokoje a řekla že opraví Boiho později.
Šla jsem do svého pokoje a tam jsem si sedla do kouta a povídala jsem si s Boim.

,, Ok, tady je to co chci abys udělala"zašeptal Boi ,, vlezu dovnitř tvého těla, najdeme chlapce a získáme pomstu za to co udělal."

Usmála jsem se a přikývla

,,Teď otevři ústa Mary" instruoval Boi. ,,Mary, budeš muset ignorovat tu bolest. Je nutné nevydat ani hlásku. Rozumíš?"

Přikývla jsem. Boi zavřel oči, jednou rukou mi otevřel ústa a vlezl dovnitř. Měla jsem pocit že hořím zevnitř ven. Ale přesto jsem se neodvážila vydat ani jednu hlásku. Slzy mi stékaly po tváři. Šlo v mém výrazu poznat že to bolelo. Nakonec se mé srdce zastavilo i krev se v mém těle zastavila. Otevřela jsem oči a omdlela jsem.

Probudila jsem se později. Byla tma a já nic neviděla.

,,Boi?" Zavolala jsem

'Jsem teď v tobě ok? Teď se pomstíme.' Řekl Boi v mé hlavě. Vstala jsem a otevřela jsem okno. Šla jsem k dětskému domovu a vypáčila zámek. Otevřela jsem a šla jsem chodbou. Nakoukla jsem do prvních dveří. Ten kluk tam ležel v posteli a spal. Přišla jsem k němu a zatřásla jsem s ním. Po chvíli se vzbudil a podíval se na mě.

,,Co tu děláš?" Ušklíbl se ten kluk. Neřekla jsem nic a ten kluk se posadil. Zvedla jsem ruku, tak že ten kluk jí zvedl stejně. Přesunula jsem ruku k jeho levé paži. "Co to-" Zakryla jsem jeho ústa rukou, aby  byl slyšet jen tlumený výkřik.

Urvala jsem jeho ruku, jako by jsem jí vyndala ze zásuvky. A on jen začal brečet.

Koukla jsem se mu zblízka do obličeje a zašeptala jsem.

,, Playback"

------
Můj první překlad...doufám že se líbil. A na tuto creepypastu jsem narazila, když jsem zkoušela najít originál na Puppeteera.Takže doufám že mě nikdo neseřve. Protože jsem to na žádném českém ani slovenském blogu nenašla. Jo a omlouvám se za případné chyby

Originál zde: http://creepypasta.wikia.com/wiki/The_Puppeteer

-Aki-

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Apr 03, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Creepypasta CZ/Sk Kde žijí příběhy. Začni objevovat