Les, ve kterém najdete elfy, víly, trpaslíky, upíry i vlkodlaky se kromě potíží s lidmi musí postavit i mnohem většímu problému, který může zničit nejen les a jeho obyvatele, ale i celý svět...
Cover by @nezajimameto ❤
Ráno se Johanka probudila se skvělou náladou. Jakmile se spolu s ostatními vílami nasnídala a nakrmila své rybičky, chystala se odejít a uskutečnit naplánovaný výlet k trpaslíkům. Na chodbě však narazila na Aidu:
,,Jé, Johanko, nechceš se se mnou a s Ester projít k řece?" začala Aida.
,,Asi ani ne, mám už vlastní plán. Ale děkuju za nabídku, užijte si to." odpověděla Johanka a chtěla pokračovat ke dveřím, ale Aida ji zastavila.
,,Ty zase jdeš do jiné části lesa, že?!"
,,No, možná..." odpověděla Johanka.
,,Přece jsme o tom už mluvily, nebo snad ne? Není dobré, abys tam chodila."
,,Ale Aido, vždyť mluvíš jako Rela... A navíc, co se mi může stát? Upírům a vlkodlakům se vyhýbám a ostatní mi nic neudělají. A taky je to strašně vzrušující, víš, procházet se vlastně v zakázaných částech lesa. Je to tam úplně jiné." snažila se Johanka Aidu přesvědčit.
,,Jistě, elfové a další ti nic neudělají, ale někdo jiný by mohl..."
,,Počkej, kdo jiný než vlkodlak a upír by mi tu mohl ublížit?!" zeptala se překvapeně.
,,Nechci o tom moc mluvit, ale když už jsme u toho... Pojď ke mně do pokoji, tam nás nikdo neuslyší..." navrhla Aida. Obě víly se tedy přesunuly do jejího pokoje, který byl tomu Johančinu velmi podobný, až na pár detailů skoro identický. Johanka se posadila na křeslo potažené mechem a Aida se usadila naproti ní.
,,Takže, včera jsem zaslechla Relu, jak si nechává od madam Ruth číst dopis od Lesní Rady. Víš přece, jak špatně už Rela vidí, a tak jí psaní Ruth předčítá." Ruth byla vílá ve středních letech, která Rele pomáhála s řízením vílí části lesa a samozřejmě také s péčí o nás.
,,Dobře, ale co se tedy stalo?"
,,Šla jsem kolem do pokoje Tary a zaslechla jsem část z toho dopisu. Ruth zrovna četla něco o podivných útocích na lidi v okolí našeho lesa. Prý lidé mizeli a po několika dnech byla nalezena jejich těla. Nebo spíš zbytky z nich. Také bylo několikrát v blízkosti těch obrovských jeskyní viděno velké stvoření, které však hned rychle zmizelo ve tmě. Ten dopis byl od Aniky a na konci dokonce Relu varovala, aby nás raději nikam samotné nepouštěla a aby s námi všude chodila buď ona nebo Ruth. Prý to nic být nemusí, ale opatrnost je na místě. Musíš mi slíbit, že dnes nikam nepůjdeš!" naléhala Aida.
,,Ale prosímtě, kdyby to bylo tak vážné, Rela by nás na procházky nepouštěla a nebo by nás na nich doprovázela. Nic z toho se neděje, tak se uklidni. Každopádně je to velmi zajímavé... Už dlouho se tu nic vzrušujícího nestalo..." uvažovala Johanka.
,,Možná máš pravdu, ale stejně nechci, abys dnes šla do jiné části lesa. Že nepůjdeš, viď?" naléhala Aida.
,,Promiň, ale půjdu. Nemusíš se bát, pojedu na Pegasovi a navíc jedu jen k trpaslíkům. Nic se mi nestane, slibuju."
,,Jak myslíš, ale můj názor znáš..." řekla smířeně Aida.
Poté se dívky rozloučily a každá se vydala svým směrem. Aida do lesa a Johanka do stájí. Tam si osedlala Pegase a vyvedla jej na dvorek. Rozhlédla se, zda jí někdo nepozoruje, nasedla na koně a vznesla se.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ahoj, dneska trošku delší, ale doufám, že nevadí 😅 Napište mi prosím do komentářů, jak se vám zatím příběh líbí, abych věděla 😅 Děkuji😊
