* 8 *

1.1K 85 7
                                    

,,Já? Já nic neříkal, jenom jsem zíval" Uchechtl jsem se a kouknul jí do očí. Jakmile jsem se do nich podíval, nemohl jsem s nimi hnout.

***

,Ale jestli chci, aby Remus zapoměl na vše? Ne! Nesmí! Zapoměl by, kdo jsem! Kdo JSME! Musí mi věřit! Musí!" Skoro jsem propukl v hysterii. Nemůžu o něj přijít! Nesmím! To nee! Vyběhl jsem z pokoje a mířil si to k němu. Moment! Zarazil jsem se a koukal, jako by do mě blesk uhodil. ,,A mně nevěříš!" Zakřičel jsem a koukal dál.

***

Po chvilce jsem dojedl předkrm a pohladil si břicho. ,,Tak, a teď chci mísu pudingu!" Zvolal jsem do kuchyně, kde se ty nebohé potvory trápí s mým jídlem. ,, a šup šup!" Zatleskal jsem a přiběhli hned tři. Jeden nesl příbor, další dva nesli jídlo. ,,No konečně!" Jak jsem se do jídla pustil, tak to taky vypadalo.

***

,,Lily? Já už budu muset jít, ale bylo to bezva" Sklopil jsem po chvilce pohled. ,,Ale rád bych si to někdy zopakoval!"

***

Nikdy bych neřekl, že se s POTTEREM budu bavit! Trochu mě to vyvedlo z míry. K vědomí mě přivedlo až to, že na mě začal mluvit. Asi má něco s klukama. ,,Tak jo! Taky bych ráda někdy někam zase zašla" usmála jsem se a čekala na jeho reakci. Takhle jsme si ještě povídali a James nakonec odešel.

***

Nevěděl jsem, jestli být naštvaný, nebo brečet. Tohle na mě bylo moc. To už prostě ne. On mi nevěří a pak si ru v klidu spí s někým jiným! Bůh ví, co spolu dělali!

Wolfstar // HP Kde žijí příběhy. Začni objevovat