Mezi dvěma světy ❤️

Znamení

Chytl mě za paži otočil si mě k sobě, moje myšlenky o škole se rozplynuly když mi řekl: ,,Já vím kdo jsi Grace, potkala jsi mě včera."
Zamyslela jsem se a chtěla jsem mu vytknout že jsem včera celý den jen...spala!
Podíval se na mě ,, Vím nevzpomínáš si, počkej připomenu ti kdo jsem."
Sáhl mi rukou na čelo a já se najednou ocitla zpět ve svém snu jak prchám, bylo toho víc, předtím jsem nevěděla předkým prchám a proč.
Nyní se můj sen přehrával jako kazeta a já viděla celý děj. Seděla jsem doma když najednou mi na okno zaťukal nějaký chlapec, byl to on!!
Na milimetr přesný, chytl mě za ruku a utíkal semnou dlouhou uličkou, něco nebo někdo nás pronásledoval, nevěděla jsem kdo a proč ale on nejspíš ano.

Byl stejně oblečený jako ta osoba v bílém, otočil se a přikázal mi ať běžím sama dál tmou. Noc mě pomalu pohlcovala a já uslyšela výkřik, byl to on! Něco se stalo chtěla jsem se vrátit ale nešlo to schovala jsem se tedy a pak ke mě přistoupila další osoba v kápi, podala náhrdelník a rozplynula se jako pára nad hrncem.

Když jsem otevřela oči cítila jsem jak jde mé tělo k zemi, ale někdo mě držel.
Poté jsem se probrala a první co jsem uviděla byl jeho pohled. ,,Jsi v pořádku?"
ptal se ustaraně, lehce jsem kývla hlavou pro souhlas. Usmál se a zvedl mě z trávy, uchopil mě tak abych nespadla protože moje nohy nesloužily, byly vratké.

Odvedl mě k hlavní budově,podíval se na mě a ukázal směrem k mému krku se slovy: ,, Nesundávej si ho, ochrání tě, vím že se ti hlavou prochází mnoho myšlenek a nic nedává smysl. Nejsi první, taky jsem to zažíval,dnes budu celý den stebou nevypadá to že dnes dokážeš něco udělat." Chtěla jsem se ohradit a oponovat že jsem silnější než si myslí ale ani mluvit jsem schopna nebyla..