Myšlenky

"Život"

"Život"

Co vlastně tohle slovo, anebo termín znamená? Samozřejmě každý to asi bere trošku jinak. Když to řeknete 100 lidem dostanete aspoň 50 jiných názorů a úvah. Jediné, co je však stejné je to, co máme už od malička všichni vtloukané do hlav a vidíme prakticky všude.

Tím myslím "život je krátký", "žijte dokud můžete" , "užijte si tento život naživo" a tak dále a tak dále. No jakoby ano je to pravda ale další pravda je, že nikde není nic dokázané. Někdy mě napadá myšlenka "Jak tento svůj život vůbec žiju?" , "žiju ho správně?", "užívám si ho dostatečně?". A v tomhle je právě asi ten první a největší problém. Řídit se podle názorů, které jednou někdo vymyslel. Od toho co frčí takové ty hrozně motivující obrázky. Reklamy. Videa na yt, kam dávají bohatší děti to jak si každý den někde užívají a utrácí hromady peněz v podstatě za nic a na konec videa švihnou nějaké chytré motto ať se všichni smějí a užívají si. Spousta lidí, kteří se na tyhle videa a obrázky podívají pak mají špatné myšlenky o tom jak mají svůj život na nic, a že si ho beztak neužívají. Ale popravdě. Neužívají si ho doopravdy oni a nebo se spíš řídí zase podle někoho. Můj názor je takový, že lidi koukaj na lidi, co jsou "údajně někde výš" a snaží se kopírovat a tohle vše je nekonečný koloběh. Co by se stalo, kdyby si každý svůj život žil podle sebe a nekoukal furt na ostatní? Kdyby si každý nosil to, co chtěl. Měl SVOJE názory. Řídil se opravdu jen a jen podle sebe.

Další věc je ta, že co když ten rádoby život ani tak zdaleka není to,co si představujeme? Co když je tohle jen příprava na něco dalšího? A vlastně smrt je pouhé osvobození do něčeho lepšího? A nebo, že život je pokračování z něčeho. Každý totiž nemá na světě takové štěstí. Někdo se narodí už od malička nemocný, druhý zase v zemi, kde nemají jídlo a minimum vody. Proč zrovna ale ti danní lidi? Proč někdo má špatný osud a někomu se nikdy nic špatného nestalo? Najdou se lidi, co tohle pochopí, i když těch lidí by bylo určitě málo. Většina lidí se nad tímhle pousměje a řekne si jaká je to blbost. Hlavní pointa toho je, že každý je jiný a podle toho bysme se měli všichni chovat a řídit a ne si myslet a cítit to, co nám v podstatě ostatní vnutí. Být s tím koho doopravdy nemilujeme jen abysme zapadli, či zapomněli na něco, co nás tížilo z minulosti. Nevzít si tamten styl oblečení, který se tak moc líbí jen aby někoho neurazil, anebo si o něm nepovídali. Tohle nejsme MY ale někdo jiný. Tohle je hlavní věc nad kterou by se měl asi každý zamyslet. A když na tohle příjde o to šťastnější každý bude. I když jen o kapku ale aspoň to a nestane se mu, že by byl opravdu někdy na dnu. Nebo se tak aspoň cítil.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Prosím všechny, aby to nebrali tak, že někomu tady vnucuji svůj názor, nebo něco takového. Absolutně ne. Vím, že se najdou lidi, kteří si k tomu najdou nějakou zálibu nebo se jim to nějakým způsobem bude líbit, a také, že zde budou ti, kteří to budou zahazovat. 

Kdyžtak napiště nějaký ten názor:P