Napospas Životu|| Larry ABO

Vítejte v divočině

Harry

Už je to deset let od doby, co zde byla vyhlášena karanténa. Občas se chodívám podívat k hranicím, ohraničených tou obrovskou zdí. Když zapadá slunce, zeď zakryje velkou část světla a já se snažím sledovat utíkající paprsky. 

Nepamatuji si moc dobře na život za zdí, naše rodina byla jedna z mála, kterou postihla epidemie, přestože jsme již několik let žili za hranicemi. Byli jsme odvlečeni za zeď, do území, které páchlo smrtí. 

Je tu spoustu kráterů, které někdy slouží na odklízení těl mrtvých lidí, jenž zde byli uvězněni stejně jako my. Můj otec tvrdil, že ještě před osmi lety člověk se schopností změny na létajícího ptáka utíkal za zeď, ale lidé to zjistili a od té doby je tu zvláštní bariéra zaznamenávající pohyb. Když se někdo pokusí odletět, lidé mají povolení střílet. 

Chvíli sedím na kameni, když si všimnu dvou gepardů táhnoucích tělo levharta, matka se sestrou! Probleskne mi hlavou. Dnes ráno šli k díře pod hranicemi. Je úzká, kdysi jsme ji prokopali, až šlo skoro prolézt, ale byla zalita betonem, který se těžce rozbíjel a někteří z nás přišli o drápy. 

Najdou se lidé, kteří se smilují a dají nám alespoň nějaké věci nutné k životu, přestože by neměli. Nejvděčnější jsme za obvazy a dezinfekce, ale nepohrdneme prakticky ničím, ani zbytky jídla či prázdné konzervy nejsou k zahození. 

Teprve teď mi dojde, že někoho táhnou. Změním se do své zvířecí podoby, kterou je černá puma a rozeběhnu se k nim. Srdce mi bije a cítím každý dopad svých tlapek na zem, už jsem si zvykl na ostřejší kamínky,které pociťuji víc než jiné. 

"Harry." zavrčí matka "Tohle nemáš vidět." řekne tvrdým hlasem ovlivněným její zvířecí podobou. Až po jejích slovech upřu pohled na levharta, má na sobě provázek se zlatým prstenem na něm. "Jak se mu to stalo?" zakňučím a dál skenuji tělo mého přítele, Zayna. 

Měl potrhanou kůži, ukousnutý kus ucha, drápanec na zádech od velké šelmy a jeho víčka se pomalu otevíraly a zavíraly. Díky Bohu to nebyly moc hluboké rány, ale i tak to bylo strašné. "Kdo mu to udělal?" ptal jsem se dál,přestože jsem nedostal odpověď ani na první otázku a bylo mi celkem jasné, že se mi nedostane odpovědi ani na tuto. 

Sestra opět pustila ze zubů Zayna a natočila na mě hlavu. "Harolde, vydrž!" okřikla mě alfa hlasem a já měl v tu chvíli chuť vrazit hlavou do zdi,abych přehlušil tu bolest. Někdy bych si přál,aby i alfy zažily, jak hrozný je to pocit. "Promiň." pípnu, načež ona opět začne táhnout společně s matkou tělo. 

Divil jsem se, že matka sestře nic neřekla na to,že na mě použila alfa hlas, občas mi přijde, že matka je ten typ alfy, který bere omegy za podřadný druh. Se sklopenýma ušima se rozeběhnu k vesnici,abych jim řekl,že na cestě je raněný. 

Tak, toto je naše město, který spíš připomíná hodně špatnou vesnici. Roste tu jen málo stromů,a proto nejsou využívány na stavbu obydlí,ale na nástroje. Máme zde několik přístřešků vytvořených plachtami a kostmi, je to děsné a v nocích je těžké usínat s myšlenkou, že usínáte pod mrtvými lidmi. Některé v sobě mají i kameny, plechy a vše co se najde. 

"Harryyyyy!" uslyším své jméno kousek ode mě. Ten pisklavý hlas poznám kdekoliv, Niall. Podívám se tím směrem a uvidím zářivě bílého králíčka, jak ho drží za kůži na zádech medvěd. "Vidím, že máš novou hračku,Liame." zasměju se a slabý stisk v ústech medvěda povolí. 

Už tu stojíme všichni tři v lidských podobách. Niall si sáhl rukou na záda a vydal podivný zvuk. "Poslintal jsi mi záda,ty prase!" prskal na Liama, který k němu jen přišel a vzal do proti jeho vůli do své náruče. "Tak to bych tě měl hodit do jezera,aby ses umyl." 

"Ne,neblbni, Payne." kňučel,načež se hnědooký smiloval a pustil ho na zem. Jestli bylo něco, co blonďáček nesnášel z celého srdce,byla to voda, koupal se jen když musel a dával přednost mytí se po zvířecím způsobu. 

Šel jsem blíž k Liamovi, zeptat se ho, kde je hlavní lékař,ale modrooký blonďák mě odstrčil se slovy "Drž si odstup, je můj." Chvíli jsem nechápal,ale když jsem ucítil tu vůni, kterou byl brunet cítit, pochopil jsem,že se tady medvídkovi blíží rut. 

"Nechápu,že už nejste mates." kouknu na ně a všimnu si, jak mu Niall sahá pod hadřík omotaný kolem pasu jeho alfy. Hadry většinou tvoří jedinou část našeho oblečení, když na nich je třeba pár našich vlasů nebo něčeho, mění se spolu s námi a nenastane incident, jako když jsem na sobě měl svoje poslední tričko, proměnil se a ono se roztrhalo, kvůli zvětšení. 

Usoudil jsem, že nemusím vidět, jak spolu ti dva skočí do nejbližšího křoví a začnou si užívat, takže jsem šel hledat lékaře. Měl vystudovanou medicínu a kdysi býval chirurg, díky němu žije několik členů naší smečky. Vítejte v divočině.  

Zayn-Beta

Niall-Omega

 Liam-Alfa

Harry-Omega

Gemma(Harryho sestra)- Alfa

Anne(Harryho matka- Alfa

************************************

Tak to je první část,snad nikdo nepřišel o zrak a není to tak strašné:)