Vášeň pro kamarádku

JE TO JEN KAMARÁDSTVÍ?

Je pro mě těžké vyprávět svůj příběh. Přemýšlím, jaké to bude, až to bude za mnou a já budu moct znovu usínat s čistou hlavou a svědomím. Všechno se to událo minulý rok před letními prázdninami. Slunce svítilo až skoro oslepující září, pálilo mě na kůži a vlasy mi bledly do přirozených blond stínů. Do mé školy vedla dlouhá asfaltová cesta přes polovinu města. Jediný stín vrhala alej topolů rostoucích podél pěšinky u školy. Byl jeden z těch dnů, kdy má člověk chuť dát si ledovou sprchu a zajít si s partou na vychlazené pivo. Čekalo mě posledních pár týdnů na mé střední škole. Jakožto studentka třetího ročníku Obchodní akademie jsem byla vynervovaná z maturity, která už netrpělivě ťukala na dveře. Myšlenkami jsem byla na druhém konci světa, schovaná před světem a propadnutím.

U hlavního vchodu před školou stála opřená o zeď s cigaretou v puse má Andrea. Nejlepší kamarádka už od školky, moje druhá polovina, moje všechno... ,,Už jsem se bála, že si zaspala Sáro! Dáš si?'' s úsměvem na její dokonalé pusince mi podala cigáro. Vzala jsem si ho a Andy mi připálila. Vydechla jsem ten škodlivý mentolový kouř Andy do obličeje. Opravdu je to nejkrásnější žena, co chodí po tomto světě. Krom dokonale rovných kaštanových vlasů a zelených kočičích očí, měla perfektně formovanou postavu. Boky pěkně zakulacené, nohy jako laňka a hlavně krásná prsa. Když po večerech nemůžu spát, často myslívám na hanbaté věci, které bych s ní nejraději prováděla. Ale zpět do reality... Andrea o mé orientaci neví a to mě těší, ale zároveň drtí. Vše bych jí ráda jednou řekla, ale nikdy není správný moment. Stačilo mi, že můžu trávit dny po jejím boku.

Po vykouření cigarety až po filtr jsme odešly společně na první hodinu. ,,Zlato, nemohla bych dneska přespat u tebe? Ségra si chce přivést přítele, nejsem zvědavá na jejich večerní radovánky.'' Otázka od Andy mě docela zaskočila. Nespala u mě jak je rok dlouhý, ale já neměla koule na to jí odmítnout. ,,Po škole dám vědět mamči, ale určitě jí to vadit nebude. Pro věci si chodit nemusíš, něco ti půjčím...'' usmála jsem se a v hlavě se mi honily nejrůznější scénáře o tom, jak by mohla dnešní noc probíhat. ''Jsi vážně nejlepší, víš o tom?'' zeptala se mě Andrea a objala mě. Cítila jsem její útlou postavičku v letních šatičkách na svém těle a vůni jejího příjemného parfému. Dělalo mi to dobře a tak jsem si ji k sobě přitiskla ještě více. Pot mi vyrašil po celém těle a mě připadalo, že je tahle chvíle nekonečná.

Den byl dlouhý, teplý a v mém případě i vlhký. Poslední hodina byla čeština, můj oblíbený předmět. Psali jsme rozsáhlou práci o větných členech a když jsem měla hotovo, opřela jsem se do židle a koukala kolem sebe. Pár lidí mělo dopsáno, ale Andrea se stále trápila. Bylo na ní vidět, že si neví rady. Těžce dýchala a ruka se jí třepala jako při absťáku. Pokaždé, co učitelka sklopila zrak do stolu, poradila jsem jí. ,,Sáro? Přestaň s tím! Pokud se Andrea nic nenaučila, její problém... Ale nechtěj, abych dala pětku i tobě.'' Přísný pohled paní profesorky Konečné mě uzemnil. Po zazvonění se testy odevzdávaly. Já z něj měla velmi dobrý pocit, naopak Sára vypadala, že se každou chvíli zhroutí.

Odchod ze školy probíhal chaoticky, všichni studenti se nahrnuli ke vchodu v jednu chvíli. Rozhodly jsme se s Andy jít na zmrzlinu, kterou milý Ital prodával kousek od školy. ,,Jakou si dáš Sári? Pozvu tě za ten dnešek a opovaž se odmítnout!'' Andrea se zasmála a objednala pro sebe oříškovou a pro mě jahodovou. Se zmrzlinou v ruce jsme si odešly sednou na nedaleko vzdálenou lavičku. Byl tam stín díky stromům, klid a soukromí. Nemohla jsem z Andy spustit oči. To, jak ze všech stran olizovala zmrzlinu, způsobilo stání mých bradavek a roztoužení chvění v kalhotkách. Seděly jsme vedle sebe na opěrátku a po zmrzlině přišly na řadu cigarety. Z ničeho nic mi kouř neudělal dobře a já se rozkašlala. Andy mě poklepala po zádech a začala mě utišovat. Po chvíli kašlání přestalo a s úlevou jsem si oddychla. Po hodině strávené na lavičce jsem odešli ke mě domů. Začal foukat vítr, ten mi rozcuchal vlasy a Andree lehce nadzvedl sukni. Vykoukly z ní roztomilé růžové kalhotky a to byl ten moment co jsem si uvědomila, že jí musím mít...

KONEC KAPITOLY 1.

DOUFÁM, ŽE SE VÁM PRVNÍ KAPITOLA MÉHO PŘÍBĚHU LÍBILA. BUDU RÁDA ZA KAŽDÝ KOMENTÁŘ, HLASOVÁNÍ I PŘEČTENÍ. POKRAČOVÁNÍ BRZY! DĚKUJI, MEIINYU.