14. dubna 2017
Sobota.
Moc jsem nespala - zase mě vzbudila noční můra. Takže jsem si otevřela dokořán své okno, vzala jsem si deník a sedla si na parapet. Je tak zvláštní vidět město tuto hodinu.
Poblíž je drobnější kostel v cihlově rudé barvě, do kterého se v tuto hodinu slétávají vrány, havrani, krkavci,... Vlastně ani nevím. Ale vidět to je něco zvláštního, snad jako bych byla nezvaným hostem.
Obloha je pokryta růžovými barvami a já nemohu popadnout dech. Už vím, proč je tahle nádhera pouze v tuto brzkou ranní hodinu. Neboť kdyby tohle bylo dostupné ve dne, člověk by si toho pohledu tolik nevážil.
S láskou,
Lilith Beatha Moore
ČTEŠ
deník zlomené /dokončeno
Randomdepresivní dílo, pro depresivní nálady, přeji hezké čtení se sebevražednými sklony Sometimes I cry Sometimes I die for you Sometimes I try Sometimes I lie for you /lonely again : gnash/ /dokončeno/
