Když se děti ocitly v obrovském domě, úžasem doslova oněměly. Všem se jim tam moc líbilo, ale jejich tiché obdivování přerušila paní McReedeyová svým velice hlasitým a nepříjemným křikem:"Profesor není zvyklý mít v domě malé děti", to nebyla pravda, profesorovi děti vůbec nevadily. Měl je rád. Paní McReedeyová pokračovala, tentokrát však vyjmenováváním pravidel:"Nesmíte křičet.............povykovat!"
"Jezdit po zábradlí........běhat po chodbách!"
Dokonce zakázala i dotýkání se exponátů, profesor totiž měl dům plný soch, obrazů..........a dalších uměleckých děl. Děti si v duchu pro sebe říkaly TO SE NEMÁME DOTÝKAT VŮBEC NIČEHO NEBO CO?
Paní McReedeyová děti ubytovala, chlapce zvlášť a dívky zvlášť.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ.........
U MINULÉ KAPITOLY NEBYL ŽÁDNÝ OHLAS, TAK JSEM ZATÍM PSALA DÁL. NEVÍM JESTLI MÁM POKRAČOVAT. TAK SE PLS OZVĚTE V KOMENTECH.
ČTEŠ
Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň
FantasyJeden prázdný pokoj, jedna skříň a jedno velké dobrodružství.........