Pohádky pro metalisty

Pohádka o strakatém koťátku aneb Dobrou noc Míšo

Bylo jednou jedno malé, strakaté koťátko a to nadevše milovalo metal. Ale jelikož žilo na malé vesničce, kde nebyl dostatek metalových cdček, rozhodlo se, že se vypraví do města najít víc disků s jeho oblíbenou hudbou. A tak si do malého ranečku svázalo trošku jídla na cestu, láhev mléka a pidi disk man se sluchátky speciálně upravenými na kočičí hlavu. To víš mělo kamaráda Alíka, kterej měl schopného páníčka a upravil sluchátka tak, aby seděli našemu kotěti, říkejte mu třeba Mikeš, na hlavičku. Nasadil si sluchátka, zapnul si At the Gates, mávnul ocáskem a vydal se na cestu. Jak tak šel a v uších mu hrál Slaughter of the soul neuvědomil si, že vůbec nezná cestu.

Najednou se Mikeš zastavil, posadil se na patník a přes The Book od Sand si pomyslel... „ Kurnik šopa... Jak já se dostanu do toho města, když nemám mapu?" Inu rozhodl se, že chvilku počká, zda kolem někdo nepůjde. A opravdu, za pár minut, když Mikeš zkonfiskoval půlku své sbalené zásoby jídla, šel kolem slovutný a od pohledu nafintěný houser. Tak si milý Mikeš otřel fousky odkašlal si a povídá

"eh, pane, promiňte.ale..kudy tudy do města? "

Houser se na něj tak podíval a odpověděl mu. Což ale Mikeš neslyšel, protože mu chlupáčkovi nedošlo, že si nesundal sluchátka.

Sundal tedy sluchátka a povídá " promiňte pane, ale mohl by jste mi to zopakovat? "Houser se na něj tedy znovu nepříjemně podíval a povídá - Za několik set metrů dojdeš ke křižovatce a musíš se dát doleva. Pak půjdeš stále tou cestou a nakonec dojdeš k malému domečku a tam se poptáš dál. A příště si ty kluku strakatá sundej ty divné věci z uší, když s někým mluvíš. A odkolébal se nadutým krokem pryč. Tak milý Mikeš vesele popadl svůj raneček, nasadil si zpátky sluchátka a pro veselejší chůzi si pustil Iron Maiden. Došel ke křižovatce a na radu housera se dal cestou vedoucí doleva. Šel a šel, slunko pálilo a v uších mu vyhrávali Iron Maiden, až se srdce tetelilo blahem. Po době, která mu přišla nekonečná se konečně na obzoru objevil malý domeček

Mikeš, celý žíznivý zaklepal na dveře... Slyšel tlumené kroky a za chvíli mu dveře před čumáčkem otevřela stará sviňka. A zeptal se náš milý Mikeš " Drahá paní, nemáte kapku vody pro žíznivého poutníka a radu, kudy se dostat do města?"

Co Satan nechtěl, zas si zapomněl vyndat sluchátka. A tak musel svou otázku zopakovat. Stará sviňka se jen podívala na to malé strakaté kotě a pokynula mu, ať jde dál. Usadila ho na židličku a za chvíli před žíznivým Mikešem přistál hrneček vody. Vytáhl Mikeš hrneček na jeden zátah, slastně si otřel fousky a povídá " děkuji mnohokrát. I chtěl jsem se vás zeptat, zda mi poradíte, kudy se dostanu do města " Stará sviňka jen pokynula hlavou a povídá " Inu chlapče, budeš muset přejít černým lesem a olšovou alejí, až potom budeš na místě. Dnes už ale nikam nepůjdeš, stmívá se. Přespíš tady u mě a ráno vyrazíš dál " Poděkoval šťastný Mikeš za nocleh a s vděkem přijal pohodlný slamník

Druhý den ráno, co čert nechtěl, zkrápěl okolí vydatný déšť. Tak darovala stará sviňka Mikešovi jeden ze svých deštníků, do ranečku mu přibalila kus sýra a do čutory mléko. Rozloučil se s ní Mikeš a vyrazil i v tom nečase zase na cestu. Zanedlouho došel k okraji černého lesa. Jen si přitiskl raneček více k tělu a za hlasu zpěvačky Arch Enemy vyrazil vstříc temnému lesu. Šel a šel a díky hudbě ani nepostřehl, že se kolem něj něco šustlo. Najednou mu z ničeho nic skočila do cesty zrzavá liška. Srst na hlavě mezi ušima měla borůvkovou šťávou obarvenou na modrofialovou, černou vestu ze Satan ví z čeho a na ní stříbrné cvočky. A v čumáku takovou vám divnou kovovou tenkou věc, co vypadala jak prstýnek..

Sundala Mikešovi z uší sluchátka a povídá " Kam jdeš, strakaté tvoření a co děláš v mém rajonu? " Mikeš, celý vyděšený ze sebe jen vykoktal " Já jsem Mikeš, kotě z Hubáčkovo statku a jdu-- do města sehnat metalové disky s hudbou, neboli cdčka.. promiň nevěděl jsem že sem v tvém rajonu "

Liška se na něj zvědavě koukla a povídá " Metalová Cdčka říkáš? Hele. A mají v tom městě taky punková a hard rocková? Že bych šla s tebou a rovnou si tek nějaké sehnala " zamyslela se a přiblížila k uším Mikešovi sluchátka. Po chvíli poslouchání se usmála a vrátila je stále ještě vyplašenému Mikešovi. "

"Ničeho už se neboj, já jsem Blue. Když tu chvilku vydržíš, vezmu motorku a do města zajedeme" Mikeš se konečně přestal klepat a potřásl Blue nabízenou packou a přikyvoval.

Za chvíli se Blue opravdu vrátila s motorkou značky Harley Davidson a helmu měla už na hlavě. Druhou hodila Mikešovi a pokynula mu, ať si sedne za ní. "pořádně se drž" houkla na něj, když se Mikeš vyškrábal na sedadlo a chytil se jí kolem pasu. Netrvalo dlouho a stály před krámkem s hudebninami. Vešli dovnitř a Mikešovi se rozzářily oči při pohledu na tolik krásných barevných obalů různých alb. Odešel do oddělení s metalovou muzikou a začas si vybírat. Blue mezitím odešla k vedlejšímu regálu punku a hardrocku.

Nakonec odcházel k pokladně s CDčkem od Ghost- Meliora , Motionless in White - Infamous, Rob Zombie - Hellbilly deluxe a Die Antwoord - Tension. Zaplatil a počkal na Blue která odcházela s poněkud větším štosem Cdček. Blue ho byla nakonec ochotná odvést zpátky na Hubáčkův statek. Rozloučili se ti dva s tím, že kdykoliv bude chtít Mikeš zase do města, že bude stačit poslat holoubka se zprávou. Naposledy mávla Blue na Mikeše a za burácení motoru její motorky se vzdalovala za horizontem. Mikeš, celý šťastný že má novou muziku zalezl do svého pelíšku a nevylezl do večera. Usnul a objímal svá nová Cdčka. A pokud se mu něco nestalo, jezdí s Blue do města dodnes. Zazvonil zvonec a pohádky byl konec.