Svou bolest nadobro skrýt,
já snažím se přežít.
Nedokážu myslet pozitivně,
žal je moje největší břímě.
Srdce se mi rozpadá,
temnota ho napadá.
Utéct před smrti stínů,
musím platit za svou chybu!
Pomoci ze zmatku není kam,
opak pravdy je nám znám!
Jde se vysvobodit,
musím však cit odhodit...
Pomozte mi ze spárů temna,
padám znovu do neznama.
Stačí natáhnou jen ruku,
nebo do mě střelit další kulku.
Ne nemusí to tak být,
špatně vzpomínky odhodit.
Nemusíme se dál stínů bát,
když budeme s nadějí stát!
