Ahoj, jmenuji se Alex Bowl, je mi 19 let, mám dlouhé tmavě hnědé vlasy a pronikavě hnědé oči. Pocházím z České republiky, ale bydlím na okraji Londýna. Nedávno jsem se sem přestěhovala, jelikož mi umřeli rodiče při autonehodě. Chci na všechno zapomenout a začít znova. Pracuji v MilkShake City asi rok.
Vejdu do dveří a za pultem stojí moje vedoucí, jmenuje se Judit Corn.
"Ahoj, Judit," řekla jsem.
"Ahoj, Alex," opětovala pozdrav.
Bylo úterý a v práci byl frmol. Když tu se otevřely dveře a vešel krásný modrooký kluk v červených kalhotách a bílém proužkovaném tričku. Byl krásný.
Z mého snění mě vzbudila Judit: "Alex, jdi obsluhovat, ještě není pauza."
Pomalu jsem k tomu klukovi šla a zeptala se: "Dáte si něco?"
Kazma:
"Konečně klid od fanoušků," řekl jsem si a sedl k nejzadnějšímu stolu v MilkShake City a vidím, jak ke mně jde krásné děvče.
"Dáte si něco?" zeptala se.
"Double Decker, prosím," odpověděl jsem a všiml si, že je ještě krásnější, než se zdála. Moc se mi líbila.
Alex:
"Je tak krásnej a ty jeho oči," pomyslela jsem si, když jsem připravovala jeho koktejl. Nesla jsem mu ho a musela jsem se červenat, protože jsem se styděla.
Kazma:
Když mi nesla koktejl, mohl jsem na ni oči nechat. Chtěl jsem ji požádat o telefonní číslo, ale netroufl jsem si. Podala mi ho a usmála se, ale vypadl jí řetízek z kapsy. Vzal jsem ho, rychle vypil koktejl a zeptal se obsluhy na telefonní číslo té krásky. Nejdřív nechtěla, ale přemluvil jsem jí.
