Začlo to nádherných barevným
podzimem, kdy jsem,šla jsem parkem od kamarádky domu.
Už byla tma, docela jsem se bála foukal silný vítr, listí létalo snad všude. Bylo těžké bejt v klidu, zanedlouho jsem procházela kolem hřbitovní zdi.
Modlila jsem se, aby se něco nestalo. Vítr se stále zvětšoval,byla jsem plná strachu. A najednou to přišlo, procházela jsem velmi rychle co to šlo.. slyšela jsem zavití. Nevim jestli to bylo vití vlka nebo psa, či jiné šelmy
" A dop** " šeptla jsem si pro sebe. .. Začla jsem utíkat co mi nohy stačili.Bála jsem se utíkala jsem jak o závod,ještě horší
bylo, že jsem tu bestii začla pociťovat za sebou. Šustilo listí,okolo,bála jsem se tak moc,že jsem málem spadla na zem. Bohudík jsem to udržela a běžela dál. Bylo to těžké boleli mne strašně nohy.
Najednou to celé přestalo,vítr utichl,listy,už leželi tam kde předtím a ta bestie už taky nebyla slyšet.. Celá rozlámaná jsem zastavila,tak moc mne boleli nohy. Vydýchávala jsem to celé.sotva jsem dech popadala. Bylo to celé divné.. Roszvítila jsem baterku na mobilu a rozhlídla jsem se po okolí, po té bestii ani památky.. Až najednou na hřibitovní zdi bylo krví napsáno " Tohle byl jen začátek,pokračování příště ", zakuckala jsem se a po tváři mi stekla slza.. Byla sem strachy bez sebe a tak jsem rychle utíkala domů i když mne ty nohy furt boleli
O 15 minut později
Rychle jsem za sebou zavřela vchodové dveře a utíkala do kuchyně
"Jsem doma " křikla jsem,ale nikdo se neozval jako obvykle. Rodiče byli zas v práci, málokdy jsem je viděla,vyjímkou byli víkendy nebo svátky. Rychle jsem se šla omýt, odlíčit se,pochvilce
bylo hotovo, tak jsem si vyndala ze skříně první pyžamo co jsem našla. Vyšla jsem po schodech do pokoje a svalila se do postele.Podívala jsem se na mobil,bylo 23:00 čas jít spát,dala jsem si mobil do elektriky a zavřela oči. Snažila jsem se usnout i po tom strašném traumatu
-------------------------------------------------------Pondělí--------------------------------------------------------------------------------
6:00
/*= Sen
/* Procházela jsem se po lese v klidu, sice byla ještě docela tma,ale začínalo se rozednívat. Kdyby zas nezavil ten blbý vlk,zas. Koukla jsem se směrem kde ten vlk vyl,ale nikdo tam nebyl,celkem jsem se lekla.
"Hledala si tohodle vlka ? " šeptl neznámý,rázem jsem se lekla a otočila se. Za mnou stál strhaný vysoký chlap. V měsíčním světle bylo vidět, že měl tmavé vlasy,dlouhé šedivé vousy a razantní nepříjemný pohled. Už od pohledu jsem,se ho bála. Ukázal na vlka, kterého měl na vodítku,podívala jsem se na něj,zle na mne zavrčel,lekla jsem se a ucukla
" J-aak j--ste h-o chy-til ? " dostalo se ze mne. Lezlo to ze mne jak z chlupaté deky.
"Ten vlk, patří mne, zkus si ho pohladit " řekl a mrkl na mne celkem jsem se ho moc bála a tak jsem uposlechla. Pomalinku jsem k němu natáhla ruku, byla jsem jen kousek pohladila jsem ho.. A ta bestie se ohnala a kousla mne do ruky "Auuvajs " podívala jsem se na svoji ruku a otřela si krev která mi začla téct . Ten chlap se začal tak nepěkně smát,až mne boleli uši. /*
:
