Sansa Baratheon?

Kapitola 10.

,,Netušila jsem s kým mám tu čest" pomyslela si.

Oprášila si kolena a bolestivě zasyčela, když zjistila, že si odřela koleno. Urovnala si šaty a znovu se rozešla. Uvažovala nad tím, jestli jim má věřit. Nakonec usoudila, že vůči nim nebude chovat zášť, ale přeci jenom si dá pozor.

,,Co kdybychom si šli zastřílet" vyhrkla náhle Katarina.

,,Jistě" odpověděli jednohlasně.

,,Mohu se k vám připojit" zeptala se Sansa plaše.

,,Samozřejmě. Bude nám ctí" odvětily.

Cvičiště bylo kousek od místa, kde se nacházely, takže k němu došly za pár minut. Dívky pomohly Sanse vybrat luk, který by byl pro ni ideální. Nastavila se trochu bokem, zvedla luk, zandala šíp do tětivy, zamířila a vypustila. Šíp proletěl kolem terče aspoň o pět stop. Sansa smutně sklopila hlavu a znovu zasadila šíp a napnula. Náhle se vedle ní postavila Katen, napnula a vypustila šíp, který se zabodl přesně do středu terče. Sansa na t hleděla s otevřenou pusou. Katen se otočila a šibalsky se usmála.

,,Ja - jak jsi to udělala"? dostala ze sebe ,,Vždyť jsi ani nezamířila".

,,Zamířila jsem očima a pak se orientovala podle nich" odvětila.

,,Ale vždyť to - to nechápu" řekla zklamaně.

,,Já Vás to naučím" usmála se Katen.

,,Děkuji je to od tebe milé" úsměv jí oplatila.

,,Musíte sledovat jen střed terče. Nenechte se ničím rozptylovat. Teď zasaďte šíp, natáhněte tětivu, ale u země, ještě luk nezvedejte. Ještě jednou se zaměřte na cíl, zvedněte luk a vystře.......

Náhle kolem její hlavy prolétla šipka a zabodla se tři palce od středu. Sansa se prudce otočila, a za ní stál Joffrey s kuší v ruce a pobaveným úsměvem.

,,Má lady se už vzpamatovala z pádu"? zeptal se výsměšným tónem.

,,Ano Můj králi" odpověděla s hlavou skloněnou k zemi, protože se bála podívat se mu do očí, aby nevystřelil.

,,To je dobře" řekl a Sansu překvapilo, že v jeho hlase neslyší výsměch ,,Ukaž mi jak střílíš".

Zarazila se. ,, Ale Můj pane nejsem v tom dobrá netrefím se ani.....

,,To nevadí" řekl utěšivým tónem ,,Chci se pobavit" dodal znovu chladně.

Sansa si odevzdaně vzala šíp a dala ho do tětivy. Joffrey jí mezitím pozoroval s pobavením, opovržením a výsměchem ve tváři. Zaměřila se na terč, ale nemohla se soustředit na jedno místo, když ji pozoroval.

,,Tak kde to vázne"? zeptal se již trochu rozzuřeně.

Jeho hlas ji přivedl na nápad. Místo terče si představila Joffreyho hlavu. Zaměřila se přímo na jeho oko, natáhla a vystřelila. Šíp zasvištěl vzduchem a zabodl se přímo do středu. Sansa se na něj otočila s výtězoslavným úsměvem. On tam jen stál a úsměv na tváři mu ztuhl překvapením a vztekem. Náhle se vztekle rozešel směrem k terči. Když k němu došel vytáhl rychlím škubnutím šíp, rozzuřeně ho rozlomil vejpůl a oba kusy zahodil. Poté nasupeně odkráčel. Jakmile zmizel z doslechu začali se všechny hlasitě smát.

,,To bylo úžasné" vyhrkla Katen potom co se dosmáli ,, Ještě jsem neviděla krále tak nasupeného"

Sansa se usmála, ale po chvíli jí úsměv zvadl ,, Mám strach, že za to zaplatím" řekla s obavami.

,,Nebojte se. Budeme Vás hlídat ".

,,Děkuji" znovu se usmála.

Rozhodla se, že si vystřelí ještě několik šípů, než odejde od stanu. Všechny se trefily do terče, i když ne do středu jako ten první. Po nějaké době ji již bolely ruce a měla na nich puchýře. Nakonec se rozhodla, že se odebere do svého stanu. Její strážné ji doprovodily. Před stanem byli Joffreyho strážci, takže Sansa věděla, že je uvnitř. Zhluboka se nadechla a odhrnula plachty a vešla dovnitř. Joffrey seděl u stolu, v ruce měl brk a něco psal. Když zaznamenal její přítomnost zvedl hlavu a nenávistně se na ni podíval.

,,Pojedeš domů" zavrčel na ni skrz zuby.

,,Kam domů"? zeptal se nejistě.

,,Do Králova přístaviště. Tam je teď tvůj domov. Nikde jinde"! zakřičel na ni. ,,A ty svoje bastardy si vezmeš s sebou. Nebudu je tu trpět"! pokračoval.

,,Jistě Můj králi" řekla se sklopenou hlavou.

Otočila se a odešla do šatníku, kde se musela usmát, protože konečně mohla jet zpět. Nehemia jí pomohla zabalit věci, které bude nejvíce potřebovat a nechala si osedlat koně. Když vyšla ze stanu, její společnice na ni již čekaly na koních. Všichni to byli nádherní hřebci hnědé barvy. Sansa si přes sebe vzala svůj plášť, nasedla na svou klisnu a přehodila si přes sebe kápi. Její doprovod ji napodobil a tak působily jako skupina potulných jezdců. Sansa pobídla svou klisnu a rozjely se táborem směrem do Králova přístaviště.

Další kapitola zde :D. Psaní téhle části jsem si neuvěřitelně užívala, zvlášť tu část se střílením, tak doufám, že se vám taky líbila :D. Znovu se omlouvám za celkem dlouhou neaktivitu, ale nestíhala jsem psát.