Magic books or magic girl? (ZASTAVENO)

Bradavice

Uběhl zase nějaký čas od doby, kdy Bětka navštívila Narnii. Každou volnou chvíli vzpomínala, jaké tam prožila dobrodružství... a taky se jí splnil její sen - vždy chtěla mluvit se zvířaty. Tam si povídala s paní bobrovou neustále.

Asi po třech měsících se Bětka rozhodla navštívit další z jejích oblíbených světů. Už zbýval svět Harryho Pottera a Alagaesie - svět Eragona.

Tentokrát měla rozhodování velmi jednoduché, jelikož celou ságu Odkazu dračích jezdců (Eragon, Eldest, Brising, Inheritance) půjčila své nejlepší kamarádce Anežce.

Vzala do ruky knížku, která nesla název: Harry Potter a vězeň z Azkabanu, vyšla s ní ven, sedla si do altánku a četla si.

Četla asi půl hodiny, až došla k části, kdy Sirius v podobě psa táhne Rona do Chroptící chýše. V tu chvíli ucítila známé šimrání u páteře, a tak jenom zavřela oči a představila si sebe, jak stojí u Bradavic, před Vrbou mlátičkou.

Uslyšela prásknutí a i přes zavřená víčka matně viděla zář.

Otevřela oči a uviděla Harryho a Hermionu, jak stojí před Vrbou mlátičkou a snaží se dostat do tajné chodby pod ní. Bětky si zatím ani nevšimli.

"Ehm... ahoj," řekla Bětka, když k nim došla.

Harry i Hermiona nadskočili a otočili se.

"A-ahoj," vykoktala Hermiona, "kdo jsi?"

"Já se jmenuju Bětka a jsem z úplně jiného světa - světa mudlů... ale to je na dlouhé povídání. O vás já vím všechno... měli bychom jít za Ronem a Si... teda tím psem," málem jim řekla, kdo je ten pes!

"Jo... jasně... eh... těší mě," řekl nervózně Harry a prohrábl si vlasy.

"Hermiono, řekni Immobulus," řekla Bětka.

Hermiona ji poslechla, řekla ono kouzlo, Vrba se zastavila a všichni tři vlezli do tajné chodby.

"Jsme v Chroptící chýši, že jo?" zeptala se Hermiona, když vešli do zchátralého domku.

Bětka přitakala.

Došli až do místnosti, kde úpěl Ron. Tam se jim zjevil Sirius Black.

Harry ho chtěl zabít, ale Bětka i Remus Lupin, který pak přišel, ho přesvědčovali, aby to nedělal.

Najednou přišel Snape. Chtěl odvést Siriuse mozkomorům, ale Bětka, když viděla Harryho, že se k ničemu moc nemá, vzala Hermioně hůlku z kapsy a řekla: "Expelliarmus." Nečekala, že by se jí kouzlo podařilo, ale stalo se.

Všichni, tedy Hermiona a Harry, se na ní nechápavě podívali.

"Neříkala jsi náhodou, že jsi mudla? A vůbec! Vrať mi mojí hůlku! Víš, koho jsi napadla? To je náš profesor!" Vyjela na ní Hermiona.

"Klid, Hermiono, Bětka nám to určitě vysvětlí," uklidňoval ji Harry, "viď, Bětko?"

"Ano," přisvědčila tázaná, "říkala jsem, že jsem ze světa mudlů, že jsem mudla jsem ale vůbec neřekla! Přesto se velice divím, že se mi kouzlo povedlo. A navíc s Tvou hůlkou... moc se omlouvám, Hermiono, správně ho měl odzbrojit Harry, ale ten se k tomu moc neměl, a tak jsem to udělala já... a vím, koho jsem napadla. Severuse Snapea vašeho profesora na lektvary... jinak ho mám ráda, ale teď to bylo nezbytné... dělal by vám jenom potíže," vysvětlila.

"V pořádku..." pomalu se Hermiona uklidňovala, "ale Harry by to neudělal, že ne?"

"No... popravdě, kdyby Bětka nebyla rychlejší, tak bych to udělal," vyvrátil její domněnku Harry a začervenal se.

"Děcka, omlouvám se, že ruším, ale ehm... nemohli bysme pokračovat?" zeptal se Sirius.

"Jistě," přisvědčila Bětka a usmála se na Siriuse, který jí  úsměv nesměle oplatil.

Když proměnili Petera Pettigrewa zpátky na člověka a hádali se s ním, Bětka jenom přihlížela. Když vylézali ven z chýše, nabídla se místo Rona, aby držela Pettigrewa, jelikož na tom Ron byl dost blbě...

Vyšli ven a ubírali se směrem k hradu. Remus zrovna Pettigrewa varoval, aby se nehýbal, když se rozestoupily mraky a na oblohu vyšel v celé své kráse úplněk. Bětka si ho všimla jako první.

"Siriusi... úplněk... Remus..." zakřičela.

Sirius nejprve pohlédl na oblohu a pak na svého dlouholetého přítele, který právě prožíval ohromná muka.

"Utíkejte! Rychle!" Zakřičel na Rona, Harryho a Hermionu, kteří ke svému učiteli nebyli přidělaní,ale ani jeden z nich ho neposlechl.

Lupin zrovna dokončil svou přeměnu. Pouta, kterýma byl připoután k Peterovi se přetrhly a on, nabitý silou zavyl. Sirius se proměnil ve psa a skočil po vlkodlakovi.

Bětka to fascinovaně pozorovala, když tu náhle ucítila nějaký pohyb u své levé paže, ohlédla se a spatřila Pettigrewa, jak sebral ze země Remusovu hůlku.

"Harry!" zaječela.

Harry se otočil a když uviděl Petera s hůlkou v ruce vykřikl: "Expelliarmus"

Peterovi vyklouzla hůlka z ruky a Bětka se ho snažila pevně chytit, ale už bylo pozdě - Peter se proměnil v krysu a utekl neznámo kam.

Mezitím zmizeli vlkodlak a velký černý pes někam pryč. Bětka na to upozornila Harryho, a pak se zbavila pout a přidala se k Hermioně a Ronovi. Najednou uzřela, jak se probouzí Snape, a protože nechtěla, aby ji zahlédl, přestože byla jeho favoritka, tak se rychle rozloučila s Hermionou a Ronem: "Hermiono, Rone, já už budu muset jít... Snape už se probouzí... jsem moc ráda, že jsem tu mohla s vámi být! A... pozdravujte Harryho, Remuse i Siriuse!"

"To je škoda... jsi super!" řekl zklamaně Ron.

"Má pravdu..." přitakala Hermiona, "také jsme rádi, že jsi tu s námi byla! Neboj, Tvé pozdravy vyřídíme... a... promiň, že jsem na Tebe tak vyjela."

"To je dobrý, dík," řekla Bětka a usmála se.

Oba dva jí úsměv opětovali, a pak Ron vykřikl: "Rychle! Už se zorientovává."

Bětka se naposledy podívala na Bradavice, a pak vklouzla do chodby pod Vrbou mlátičkou. Uslyšela prásknutí, na chvíli ji oslepila záře, a pak se opět objevila na zahradě u jejich domu, v altánku.