...Only Human...

... I want to die...

'' Jess!!'' křičela jsem do telefonu když ukončovala hovor, který jsem potřebovala dokončit já. Poslední dobou se chová strašně divně, nevím co sní je nevím nic.. Sbalila jsem se a sebrala jsem se do školy.. No, jako každý jiný den ve škole nenávistné učení, a hlavně lidi, který jsem nenáviděla..Nebyla jsem zase zas tak moc oblíbená jako ty ''krásky'' na naší škole.. Byla jsem tam někde pod nima .. jestli to mám tedy nějak takhle říct.. ''Den skončil Chris ve škole jde se domů'' .. Když jsem byla v půlce uviděla jsem sanitky blížící se k našemu domu. Netušila jsem vůbec co se děje tak jsem zrychlila tempo až jsem běžela.. Viděla jsem jen černý pytel, který bral jeden ze záchranářů a nakládal do sanitky.... Nahrnuly se mi slzy do očí a běžela jsem k mámě, která bez přestání nemohla přestat brečet ,skoro se nemohla ani nadechnout.. '' co je ? mami?''  '' On - táta'' V tu chvíli jsem byla nehybná koukala jsem na ni a nahlas jsem dýchala. '' Co táta ? '' Přes její vzlykot nešlo ani slyšet co říká..  '' Je mrtvý- mrtvý!'' nahlas breřela a do toho řvala.. Sesypala jsem se na zem.. Probrala jsem se až v nemocnici.. Kde jsem se také nasnídala a poté mohla odejít domů..  Byl večer stmívalo se a já šla do vany v hlavě se mi promítal celý den.. Začala jsem jsem brečet.. Nevěděla jsem co dělat a potřebovala jsem se nějak uklidnit.. Došla jsem do kuchyně kde jsem se podívala do kříně a hledala určitou věc '' žiletku'' vykoukla na mě hned ze šití... Popadla jsem jí a šla jsem do koupelny, kde jsem si napustila vanu a vlezla jsem do ni..  Žiletku jsem vzala do pravé ruky a lehce jsem sjela po levé ruce.. Slzy mi tekly proudem a já nemohla zastavit můj rychlí vzdychající hlas.. Takhle jsem to udělala asi 5x kde jsem sjela po své ruce abych se uklidnila... Teklo docela dost krve, ale né na to abychse zabila.. Vím, že by táta  nechtěl abych se sebepoškozovala, ale nejde to chybí mi.. Jeho slova '' Si moje malá holčička  ♥'' při vzomínce na to mi tekly slzy... '' Budu tu s tebou navždy'' byl jsi člověk,který mi nejvíc rozumněl.. Celou tu dobu v koupelně jsem jenom brečela..  '' Chris?!'' zakřičela mamka ,protože jsem byla v té koupelně asi moc dlouho '' No?'' zkusila jsem to říct aby nešlo poznat, že brečím.. '' Co tam děláš?! ty brečíš ? :( '' Přišla ta chvíle kdy jsem se nejvíc bála, sbalila jsem žiletka a dala jsem jí za poličku, kde se snad mamka nekouká... '' Ne mami v pohodě, já jenom.. jo vlastně jo brečim :( už vycházím '' musela jsem nějak tu krev zastavit. Moc se mi to nedařilo, až pak když jsem na tom nechala chvilku kapesník... '' Zlatíčko, přijd pak do obyváku ''... '' dobře''.. Vzala jsem si nějaký dlouhý tričko a tepláky... Vešla jsem do obyváku kde čekala už mamka s otevřenou náručí na obětí.. Rychle jsem , k ní přiběhla a skočila jí do náruče.. Obě jsme nahlas brečely a navzájem jsme se uklidňovaly .. Chtěla jsem vědět příčinu smrti proč ? proč se mu to stalo ?... Bylo mi blbý se jí ptát, aby jsem ji zase nerozbrečela... Ale chtěla jsem to vědět! tak i tak je to přece můj otec ne ? mám právo vědět co se stalo..!   ''Mami ? '' musím se jí na to zeptat opatrně... '' Copak ? ''.. A ted.. '' Co se stalo tátovi, co mu bylo ? proč umřel ?'' začala jsem opět brečet ale tentokrát hodně víc než dost....'' Víš , zlatíčko on zabi-zabili ho..'' zabili ? to snad nemyslí vážně ?.. '' Zabili ? kdo ?  kdo ho zabil? proč ho zabili ?!?.. '' 

Čauky toto je můj nový příběh,tento příběh mě napadl z koukání na 13 reasons why .. Ten seriál je boží.. Doufám, že se vám můj příběh bude aspoň z poloviny líbit... já vím je to trošku deep xddd