Moje myšlenka

1. část

„Mellie vztávej ! .... Rozzuřeně na mě učitelka zavolala... Rychle jsem zvedla hlavu abych jí dokázala že nespím a jenom přemýšlím...„Mellie Stockholmová spát v hodině není slušné"...

„Paní Gronerová já nespala, ale přemýšlela"... „Dobře ale prosím dávej te pozor v hodinách" ... Kývla jsem hlavou pro souhlas...

Jsem nezvdvořilý člověk omlouvám se... Jmenuji se Mellie Shockholm... Bydlím v Kanadě kde je krásná příroda ... Je mi 15 let, mám jednu starší sestru jmenuje se Ketie její 18 let...Bydlím s matkou a mojí sestrou už od mích 3 let ... Taťka umřel když jel na projížďku s jeho koněm Spintem ... Od té doby nikdo o nich nic neví ...

Moje školní hodiny vypadali jako kdybych jenom snila o jednom klukovi dokola. Nikdy jsem se klukama nezabírala, protože mě nějak nezajímali na krásu... Já se spíš s klukami jenom se bavila a hrála s nimi fotbal,tenis a taky sportovala... Nikdy by mě nenapadlo kdybych měla přemýšlet o klukovi jako o lásce... Všechny holky ze třídy se mě ptali „Mellie a co kluci ? Máš už nějakého?"... Vždycky jsem jim odpověděla že nemám a ani nemám zájem... Hodně kluků na mě koukalo a povídaly si o mě že jsem super,milá holka atd... Je tu moc příkladů který by jsme mohli nechat stranou... Když zazvonilo na konec hodiny hned jsem se zvedla z lavice a šla na chodbu, nikdy mě tam nic nelákalo až na jednoho kluka který byl podivný jmenoval se Jacob... Vždycky jsem měla tendenci se na něj koukat připadal mi zvláštní i když se mi hodně krát vstávalo že mi něco kámoška June říkala že s ním chodila a nebylo to moc dobrý i když jim to moc slušelo... Bylo hezký se na June a Jacoba koukat když jí vyznával lásku ale ona moc ne... To mě na tom mrzelo že si to vůbec nezasloužil...

Vyšla jsem ze třídy a šla se podívat k oknu kde většinou času se naproti oknu venku pásli srnky společně s mláďaty... Bylo hezké se nato dívat, vždycky mi myšlenky přeskakovali mezi láskou srnky a jejího mláděte... Milovala jsem ten pocit... Každý den jsem se na ně chodila koukat, ale jeden den jsem tam nebyla sama... Jacob tam byl taky nevím co tam sice dělal... Připadalo mi to divný že tam najednou byl asi dva metry ode mě, nemám ráda když je někdo vedle mě hodně blízko a nejvíce když je to kluk... 

Nikdy jsem kluka blíž jak jeden metr neměla... Když jsem se otočila na Jacoba a on na mě připadalo mi to jako kdyby mi něco chtěl říct... Ale v tu ránu zazvonilo na připravení učení na hodinu tak jsem co nejrychleji musela jít šla do třídy... Ale něco mě zastavilo, byla to Jacoba ruka která se ocitla na mém rameni otočila jsem se a podívala se do jeho hezkých hnědých očí... Ty oči jsem milovala, koukala jsem do jeho očí a čekala až mi něco řekne...„Mellie ?"... „Ano Jacobe ?"... „Šla by si někdy se mnou ven?"... Málem s otevřenou pusou jsem na něj koukala že mě chce vzít ven neměla jsem slov mu odpovědět tak jsem zpanikařila... „Ano ráda půjdu s tebou někdy ven"... „Dobře tak zítra po škole ?"... „Oky aspoň se zase po nějaké době projdu"... „Dobrá budu na tebe před školou čekat".... Vzala jsem jeho ruku a sundala mu jí z mého ramena, vešla jsem do třídy na dně... 

Erik začal na mě mluvit nevnímala jsem ho tak se zvedl trošku se mnou zatřásl... „Mellie co ti říkal Jacob?"...„Promiň Eriku jsem trošku mimo"... „V pořádku jenom mi řekni co ti říkal Jacob"... „Jacob? Jo ptal se mě jesli půjdu s ním ven, proč se ptáš ?"... „Jen tak, protože mi něco říkal, ale to už je jedno"... „Dobrá, ale jednoho dne mi to prosím řekni chtěla bych to vědět"... „Jo neboj řeknu tito"... Zdálo se mi že se Erik chová divně... Otevřela jsem tašku a vyndala si učení na matematiku... Jak já jí zbožňuji samé počítání klid a jenom koukání z okna u hotových příkladů... Zazvonilo na hodinu a Pan Mond nás pozdravil a zavřel dveře... A já se v klidu pustila do kreslení,malování a grafitování na svém utrhnutým papíru ze sešitu...