Skautský tábor

Ztracená

Pro Rozárku si přijela Pája. Jeli alespoň 2 hodiny a mezitím Róza usnula.
.
.
.
Jednorožec- Ahoj Rozárko
Róza- Vy mě znáte?
Zajda- Ano
Róza- Jak to?
Zajda- Co se ti stalo
Jednorožec- Zajíci! Jak to může vědět?!?
Zajda-Ájó vlastně!
Róza-Tak co se teda stalo
.
.
.
.
"Myslíte..."
"Ano myslím"
"To jí asi budeme muset zase odvést" slyšela Rozárka
"A kam..." Zeptala se Rozárka
"PROGRÁM" ozvalo se zvenčí. Róza vylítla ze svého stanu. Potom zjistila že stojí na louce, kde je jenom ona, a louka. Nic jiného. Upadla do mdlob.
.
.
.
.
"Tak co Rózo. Kde se ti líbí víc. U nás, či v normálním životě." pravil jednorožec.
"U nás. Už chci být doma." Rozárka nic nepochopila.
"A-"
"Tak za prvé:ani vás neznám. Za druhé:co to má znamenat. A za třetí: kde to jsem?!?" Skočila Rozárka zajdovi do řeči.
.
.
.
.
Probudila se zase na té louce. Najednou všude zase byli stany. Zase ale zmizeli. A Róza se objevila na jiné louce. Upadla na zem a vzbudila se na nemocničním lůžku.